Průmyslové havárie
| Název | plošně rozsáhlé a dlouhodobé kontaminace z průmyslových havárií (137Cs, 90Sr, aditivní anomálie TK, As a Be z prašných spadů atd.) |
| Popis | Na území ČR existují oblasti, které byly a často jsou i v současné době vystaveny zvýšené expozici antropogenních imisí, jež obvykle souvisejí se spadem prachových částic. Právě na ně mohou být vázány těžké kovy, As, Be a další elementy, ale táké perzistentní organické polutanty (PAH, PCB atd.). Nejintenzivnější úniky těchto látek často následují po průmyslových haváriích, k intenzivním imisím dochází při srážkové činnosti. Mezi nejohroženější místa patří území v okolí chemických provozů, výrob léčiv (všude, kde se zachází s nebezpečnými látkami), kde lze potenciálně očekávat jak plynné emise, tak úniky kapalných látek do horninového prostředí. Zvláštní a velice závažný případ geohazardů představují celosvětově následky zkoušek jaderných zbraní a pro části našeho také radioaktivní spad po havárii černobylské jaderné elektrárny. V prvním případě jde zejména o izotopy Sr a produkty jejich rozpadu, v druhém a pro nás závažnějším o izotopy I (v prvních dnech po výbuchu) a o izotopy 137 a 134 Cs. Zvýšené koncentrace 137 Cs, které se přiliš neliší od situace těsně po výbuchu a spadu srážek z radioaktivních mraků nad naším územím koncem dubna a začátkem května 1986, nacházíme v určitých oblastech dodnes. A to i přes poměrně krátký poločas rozpadu 137 Cs (kolem 30 let). |
| Laický popis | Vlivem technologických nekázní a havarijních stavů se do ovzduší od nástupu průmyslové revoluce v 18. století dostávály a stále dostávají látky, které jsou ve vyšších koncentracích škodlivé pro živé organismy. Konkrétně jde o celou řadu kovových i nekovových prvků (Pb, Cr, Cu, Al, Cd, Be, As) a některé obtížně rozložitelné organické látky (polychlorovane bifenyly, aromatické uhlovodíky atd.). Tyto škodliviny jsou spolu s prachem větrem unášeny často na značné vzdálenosti, stávají se součástí mraků a spolu se srážkami se dostávají do svrchních částí půd a zemin. Zčásti jsou zachycovány i rostlinným krytem. Mnohé z těchto látek mohou vydržet v prostředí i desítky let, jiné se dostávají do koloběhu a výměnných reakcí v rámci rozvoje rostlinstva a živočichů. Právě pěstováním a konzumací plodin (zeleniny i ovoce) na kontaminovaných půdách, sběrem kontaminovaných lesních plodů a hub nebo konzumací kontaminovaného masa lesní zvěře se mohou tyto škodliviny dostat i do lidského organismu. Dalším možnou cestou proniku je vdechování prachových částic. |
| Nebezpečí | Škodliviny se mohou dostat do potravinového řetězce, nebo proniknout do těla vdechováním kontaminovaného vzduchu. |
| Problémy | Usazování některých sloučenin a prvků v tukových a jiných tkáních (TK, PCB, PAH), v extrémních případech nástup vývojových změn, zvýšení náchylnosti na rakovinová onemocnění, narušení funkcí nekterých orgánů (játra, ledviny a pod.), nežádoucí náhrady původních prvků ve tkáních a kostech atd. |
| Důsledky | Zdravotní obtíže v závislosti na množství a druhu intoxikace. |
| Co dělat | Zabránit proniku toxických látek do potravinového řetězce. Snížení prašnosti. Při začínajících zdravotních potížích vyhledat lékařskou pomoc. |
| Co NEdělat | Vyloučit nadměrnou konzumaci plodin a masa živočichů z postižených oblastí (lesní plodiny, houby, maso divokých prasat, srnčí zvěre atd.). |
Geneze geohazardu | |
| Příčiny | sucho; úpravny, výroba, průmysl; zvětrávání; vodní eroze; staré ekologické zátěže; větrná eroze |
| Antropogenní pozn. | Geneze geohazardu je výhradně antropogenní. Prvky a sloučeniny se poté stávají součástí půd a zemin a horninového prostředí obecně. Jsou vázány také na rostlinný kryt. Dostávají se do potravinového řetězce přes zvýšenou konzumaci lesních plodů a divoké zvěře v nejvíce postižených oblastech. Hrozí rovněž pronik do lidského organismu respirací radiogenně kontaminovaných prachových částic. |
| Exogenní pozn. | Redistribuce radiogenních prvků je ovlivňována geochemickými parametry prostředí, aktivitou bioty, zvětráváním, rozmyvy a splachy atd. Pro migraci cesia v lesích mají zřejmě zásadní význam cykly opadávání listí a výměny jehličí a vstřebávání a rozvod minerálií kořenovým systémem po jejich vyluhování vrstvy humusu, listí mechů a hrabanky lesních půd a zemin. |
| Souvisejicí procesy | redistribuce škodlivých prvků a sloučenin-cykly vývoje rostlinstva-průnik do tkání živých organizmů |
Společenský vliv | |
| Omezuje | ochranu přírody; zemědělskou činnost; hospodářské využití lesa |
| Ohrožuje | lesní porost; fauna; zemědělská půda (bonita); ovzduší; zdraví obyvatel |
| Poznámka | Při zvýšené koncentraci ve tkáních živočichů a lidí mohou způsobovat vážné komplikace, mutagenní, teratogenní a někdy i karcinogenní vlivy. |
Rizikovost jevu | |
| Jev je | Rizikovy za podminky |
| Podmínka | Zvýšený přínos TK a radiogenních elementů do organismů (potravinový řetěz, respirace). |
Právní rámec | |
| Podpora v legislativě | Existují limitní koncentrace prvků i sloučenin dané pro zeminy i zemědělské půdy metodickými pokyny a vyhláškami příslušných ministerstev (MZ, MŽP). Tyto však nejsou vypracovány pro radiační zátěže, a to jak přirozené, tak antropogenní. Návrhy ještě přípustných dávek existují pouze v dosud nepřijatých návrzích. Na doporučeních se podílela v minulosti i ČGS v rámci řešených programů VaV (úkol 2680, Müller et al. 2005) |
Rozšíření jevu | |
| Rozšíření | Regionalni(kraje, okresy) |
| Rizikové oblasti | Havárie černobylské jaderné elektrárny se projevuje v rámci ČR nejvíce na severní Moravě /Jeseníky, část CHKO Beskydy a oblast Králického Sněžníku) v některých částech Orlických hor, na Benešovsku atd. Imise TK a dalších prvků sloučenin představují riziko v průmyslových aglomeracích (Ústecko, Ostravsko, Kroměřížsko) a v oblastech otevřených proudění větru z oblastí tradičních průmyslových, hutních, chemických a stavebních výrob (např. oblast Slezska v PLR a ČR). |
| Přesah do okolních států | Slovensko; Německo; Polsko |
| Výskyt v modelových územích projektu | Ústecko |
Časový charakter | |
| Frekvence výskytů | Trvalá hrozba |
| Délka trvání | Postižení některých oblastí škodlivými imisemi bylo započato od dob průmyslové revoluce s vrcholem v 50. až 80. létech minulého století. Nástup rizik z antropogennách radioaktivních elementů je spojen s havárií v Černobylu 26. dubna 1986. |
| Poznámka | V případě imisí TK a dalších elementů a sloučenin pocházejících z průmyslových exhalací se s časem situace zlepšuje. Totéž jsme očekávali i u následků havárie jaderné elektrárny Černobyl. V rámci řešení regionálních výzkumů distribuce 137Cs jsme však snižování koncentrací tohoto izotopu zatím pro oblast Jeseníků, Králického Sněžníku, Orlických hor a Beskyd jednoznačně nepotvrdili. |
Monitoring jevu | |
| Jev monitoruje / monitoroval | HMU (emise a imise), ročenky MŽP o kvalitě ŽP. |
| Metody monitoringu | Průběžné měření prašnosti, odběry vzorků imisí a jejich analýzy podle standardních postupů (HMÚ), inspekce MŽP sledující dodržování limitů emisí, KHS a sledování stavu ovzduší. Analýzy půd a zemin na obsahy prvků a sloučenin, gamaspektrometrie pro výzkum distribuce radiogenních elementů (letecká a pozemní). |
| Historicky významné výskyty | Počátek 19. století a rozvoj průmyslu zejména na severní Moravě a ve Slezsku, na Kladensku, Ústecku, v pražské a brněnské aglomeraci. Antropogenní elementy představují riziko od výbuchu jaderné elektrárny Černobyl. |
Informační zdroje | |
| Získávání informací | Kontroly stavu ovzduší na stacionárních i mobilních stanicích HMÚ, KHS |
| Detailní informace | KHS, HMÚ, ČGS, Státní zdravotní ústav, CENIA |
GEOČR 50 - geologické mapy ČR 1:50 000 | |
| Použitelnost | základní podklad |
| Měřítko | 1:50000 |
| Vlastník zdroje | ČGS |
| Forma zpracování | vektor |
| Obor zdroje | Geologie |
Hydrogeologické mapy ČR, 1:50 000 | |
| Použitelnost | základní podklad |
| Měřítko | 1:50000 |
| Vlastník zdroje | ČGS |
| Forma zpracování | rastr |
| Obor zdroje | Hydrogeologie |
GEOČR 25 - geologické mapy 1:25 000 | |
| Použitelnost | základní podklad |
| Měřítko | 1:25000 |
| Vlastník zdroje | ČGS |
| Forma zpracování | vektor |
| Obor zdroje | Geologie |
Geochemie povrchových vod ČR | |
| Použitelnost | základní data |
| Měřítko | 1:50000 |
| Vlastník zdroje | ČGS |
| Obor zdroje | Geochemie; Hydrogeologie |
Vodohospodářské mapy, 1:50 000 | |
| Použitelnost | základní data |
| Měřítko | 1:50000 |
| Vlastník zdroje | VÚV |
| Forma zpracování | vektor |
| Obor zdroje | Hydrogeologie |
Záplavová území 1:5 000 a 1:10 000 | |
| Použitelnost | základní podklad |
| Měřítko | 1:5000 |
| Vlastník zdroje | MŽP ČR (Povodí) |
| Forma zpracování | vektor |
| Obor zdroje | Hydrogeologie |
SEZ - systém evidence kontaminovaných míst | |
| Vlastník zdroje | VÚV |
| Obor zdroje | Geochemie |
Databáze starých ekologických zátěží | |
| Použitelnost | základní podklad |
| Vlastník zdroje | MŽP ČR |
| Obor zdroje | Geochemie |
ZABAVOD (vodohospodářské mapy, vektorové, linie toků, nádrže, kilometráž řek, rozvodnice atd.) | |
| Použitelnost | základní podklad |
| Vlastník zdroje | VÚV |
| Obor zdroje | Hydrogeologie |
Hydrogeologická data | |
| Použitelnost | základní data |
| Vlastník zdroje | Geofond |
| Obor zdroje | Hydrogeologie |
Sestavil: Müller, Kadlecová