:: GeoHAZARDY ::
Katalog geologických rizik

Průmyslové havárie


Názevplošně rozsáhlé a dlouhodobé kontaminace z průmyslových havárií (137Cs, 90Sr, aditivní anomálie TK, As a Be z prašných spadů atd.)
PopisNa území ČR existují oblasti, které byly a často jsou i v současné době vystaveny zvýšené expozici antropogenních imisí, jež obvykle souvisejí se spadem prachových částic. Právě na ně mohou být vázány těžké kovy, As, Be a další elementy, ale táké perzistentní organické polutanty (PAH, PCB atd.). Nejintenzivnější úniky těchto látek často následují po průmyslových haváriích, k intenzivním imisím dochází při srážkové činnosti. Mezi nejohroženější místa patří území v okolí chemických provozů, výrob léčiv (všude, kde se zachází s nebezpečnými látkami), kde lze potenciálně očekávat jak plynné emise, tak úniky kapalných látek do horninového prostředí. Zvláštní a velice závažný případ geohazardů představují celosvětově následky zkoušek jaderných zbraní a pro části našeho také radioaktivní spad po havárii černobylské jaderné elektrárny. V prvním případě jde zejména o izotopy Sr a produkty jejich rozpadu, v druhém a pro nás závažnějším o izotopy I (v prvních dnech po výbuchu) a o izotopy 137 a 134 Cs. Zvýšené koncentrace 137 Cs, které se přiliš neliší od situace těsně po výbuchu a spadu srážek z radioaktivních mraků nad naším územím koncem dubna a začátkem května 1986, nacházíme v určitých oblastech dodnes. A to i přes poměrně krátký poločas rozpadu 137 Cs (kolem 30 let).
Laický popisVlivem technologických nekázní a havarijních stavů se do ovzduší od nástupu průmyslové revoluce v 18. století dostávály a stále dostávají látky, které jsou ve vyšších koncentracích škodlivé pro živé organismy. Konkrétně jde o celou řadu kovových i nekovových prvků (Pb, Cr, Cu, Al, Cd, Be, As) a některé obtížně rozložitelné organické látky (polychlorovane bifenyly, aromatické uhlovodíky atd.). Tyto škodliviny jsou spolu s prachem větrem unášeny často na značné vzdálenosti, stávají se součástí mraků a spolu se srážkami se dostávají do svrchních částí půd a zemin. Zčásti jsou zachycovány i rostlinným krytem. Mnohé z těchto látek mohou vydržet v prostředí i desítky let, jiné se dostávají do koloběhu a výměnných reakcí v rámci rozvoje rostlinstva a živočichů. Právě pěstováním a konzumací plodin (zeleniny i ovoce) na kontaminovaných půdách, sběrem kontaminovaných lesních plodů a hub nebo konzumací kontaminovaného masa lesní zvěře se mohou tyto škodliviny dostat i do lidského organismu. Dalším možnou cestou proniku je vdechování prachových částic.
NebezpečíŠkodliviny se mohou dostat do potravinového řetězce, nebo proniknout do těla vdechováním kontaminovaného vzduchu.
ProblémyUsazování některých sloučenin a prvků v tukových a jiných tkáních (TK, PCB, PAH), v extrémních případech nástup vývojových změn, zvýšení náchylnosti na rakovinová onemocnění, narušení funkcí nekterých orgánů (játra, ledviny a pod.), nežádoucí náhrady původních prvků ve tkáních a kostech atd.
DůsledkyZdravotní obtíže v závislosti na množství a druhu intoxikace.
Co dělatZabránit proniku toxických látek do potravinového řetězce. Snížení prašnosti. Při začínajících zdravotních potížích vyhledat lékařskou pomoc.
Co NEdělatVyloučit nadměrnou konzumaci plodin a masa živočichů z postižených oblastí (lesní plodiny, houby, maso divokých prasat, srnčí zvěre atd.).

Geneze geohazardu

Příčinysucho; úpravny, výroba, průmysl; zvětrávání; vodní eroze; staré ekologické zátěže; větrná eroze
Antropogenní pozn.Geneze geohazardu je výhradně antropogenní. Prvky a sloučeniny se poté stávají součástí půd a zemin a horninového prostředí obecně. Jsou vázány také na rostlinný kryt. Dostávají se do potravinového řetězce přes zvýšenou konzumaci lesních plodů a divoké zvěře v nejvíce postižených oblastech. Hrozí rovněž pronik do lidského organismu respirací radiogenně kontaminovaných prachových částic.
Exogenní pozn.Redistribuce radiogenních prvků je ovlivňována geochemickými parametry prostředí, aktivitou bioty, zvětráváním, rozmyvy a splachy atd. Pro migraci cesia v lesích mají zřejmě zásadní význam cykly opadávání listí a výměny jehličí a vstřebávání a rozvod minerálií kořenovým systémem po jejich vyluhování vrstvy humusu, listí mechů a hrabanky lesních půd a zemin.
Souvisejicí procesyredistribuce škodlivých prvků a sloučenin-cykly vývoje rostlinstva-průnik do tkání živých organizmů

Společenský vliv

Omezujeochranu přírody; zemědělskou činnost; hospodářské využití lesa
Ohrožujelesní porost; fauna; zemědělská půda (bonita); ovzduší; zdraví obyvatel
PoznámkaPři zvýšené koncentraci ve tkáních živočichů a lidí mohou způsobovat vážné komplikace, mutagenní, teratogenní a někdy i karcinogenní vlivy.

Rizikovost jevu

Jev jeRizikovy za podminky
PodmínkaZvýšený přínos TK a radiogenních elementů do organismů (potravinový řetěz, respirace).

Právní rámec

Podpora v legislativěExistují limitní koncentrace prvků i sloučenin dané pro zeminy i zemědělské půdy metodickými pokyny a vyhláškami příslušných ministerstev (MZ, MŽP). Tyto však nejsou vypracovány pro radiační zátěže, a to jak přirozené, tak antropogenní. Návrhy ještě přípustných dávek existují pouze v dosud nepřijatých návrzích. Na doporučeních se podílela v minulosti i ČGS v rámci řešených programů VaV (úkol 2680, Müller et al. 2005)

Rozšíření jevu

RozšířeníRegionalni(kraje, okresy)
Rizikové oblastiHavárie černobylské jaderné elektrárny se projevuje v rámci ČR nejvíce na severní Moravě /Jeseníky, část CHKO Beskydy a oblast Králického Sněžníku) v některých částech Orlických hor, na Benešovsku atd. Imise TK a dalších prvků sloučenin představují riziko v průmyslových aglomeracích (Ústecko, Ostravsko, Kroměřížsko) a v oblastech otevřených proudění větru z oblastí tradičních průmyslových, hutních, chemických a stavebních výrob (např. oblast Slezska v PLR a ČR).
Přesah do okolních státůSlovensko; Německo; Polsko
Výskyt v modelových územích projektuÚstecko

Časový charakter

Frekvence výskytůTrvalá hrozba
Délka trváníPostižení některých oblastí škodlivými imisemi bylo započato od dob průmyslové revoluce s vrcholem v 50. až 80. létech minulého století. Nástup rizik z antropogennách radioaktivních elementů je spojen s havárií v Černobylu 26. dubna 1986.
PoznámkaV případě imisí TK a dalších elementů a sloučenin pocházejících z průmyslových exhalací se s časem situace zlepšuje. Totéž jsme očekávali i u následků havárie jaderné elektrárny Černobyl. V rámci řešení regionálních výzkumů distribuce 137Cs jsme však snižování koncentrací tohoto izotopu zatím pro oblast Jeseníků, Králického Sněžníku, Orlických hor a Beskyd jednoznačně nepotvrdili.

Monitoring jevu

Jev monitoruje / monitorovalHMU (emise a imise), ročenky MŽP o kvalitě ŽP.
Metody monitoringuPrůběžné měření prašnosti, odběry vzorků imisí a jejich analýzy podle standardních postupů (HMÚ), inspekce MŽP sledující dodržování limitů emisí, KHS a sledování stavu ovzduší. Analýzy půd a zemin na obsahy prvků a sloučenin, gamaspektrometrie pro výzkum distribuce radiogenních elementů (letecká a pozemní).
Historicky významné výskytyPočátek 19. století a rozvoj průmyslu zejména na severní Moravě a ve Slezsku, na Kladensku, Ústecku, v pražské a brněnské aglomeraci. Antropogenní elementy představují riziko od výbuchu jaderné elektrárny Černobyl.

Informační zdroje

Získávání informacíKontroly stavu ovzduší na stacionárních i mobilních stanicích HMÚ, KHS
Detailní informaceKHS, HMÚ, ČGS, Státní zdravotní ústav, CENIA

GEOČR 50 - geologické mapy ČR 1:50 000

Použitelnostzákladní podklad
Měřítko1:50000
Vlastník zdrojeČGS
Forma zpracovánívektor
Obor zdrojeGeologie

Hydrogeologické mapy ČR, 1:50 000

Použitelnostzákladní podklad
Měřítko1:50000
Vlastník zdrojeČGS
Forma zpracovánírastr
Obor zdrojeHydrogeologie

GEOČR 25 - geologické mapy 1:25 000

Použitelnostzákladní podklad
Měřítko1:25000
Vlastník zdrojeČGS
Forma zpracovánívektor
Obor zdrojeGeologie

Geochemie povrchových vod ČR

Použitelnostzákladní data
Měřítko1:50000
Vlastník zdrojeČGS
Obor zdrojeGeochemie; Hydrogeologie

Vodohospodářské mapy, 1:50 000

Použitelnostzákladní data
Měřítko1:50000
Vlastník zdrojeVÚV
Forma zpracovánívektor
Obor zdrojeHydrogeologie

Záplavová území 1:5 000 a 1:10 000

Použitelnostzákladní podklad
Měřítko1:5000
Vlastník zdrojeMŽP ČR (Povodí)
Forma zpracovánívektor
Obor zdrojeHydrogeologie

SEZ - systém evidence kontaminovaných míst

Vlastník zdrojeVÚV
Obor zdrojeGeochemie

Databáze starých ekologických zátěží

Použitelnostzákladní podklad
Vlastník zdrojeMŽP ČR
Obor zdrojeGeochemie

ZABAVOD (vodohospodářské mapy, vektorové, linie toků, nádrže, kilometráž řek, rozvodnice atd.)

Použitelnostzákladní podklad
Vlastník zdrojeVÚV
Obor zdrojeHydrogeologie

Hydrogeologická data

Použitelnostzákladní data
Vlastník zdrojeGeofond
Obor zdrojeHydrogeologie

Sestavil: Müller, Kadlecová
Geohazardy, prohlížecí aplikace, Pavel Bokr Portál geohazardů Svahové nestability