:: GeoHAZARDY ::
Katalog geologických rizik

Kontaminované řečišťní a nádržní sedimenty


NázevZakonzervované kontaminované řečišťní a nádržní sedimenty po těžbách, úpravnictví a výrobách (rizika plynoucí z manipulace se sedimenty - úniky toxických látek do vod a ovzduší v důsledku změn podmínek)
PopisPomineme-li zvýšené koncentrace prvků a organických látek v sedimentech potoků, řek a nádrží, které jsou přirozeného původu a vyplývají z charakteru horninového prostředí a porostů snosových oblastí, existují také případy jejich antropogenního nakumulování. Ty jsou často závažnější a pokud jsou tvořeny toxickými anorganickými látkami nebo toxickými organickými kontaminanty, představují za určitých podmínek rizika pro kvalitu horninového prostředí včetně podzemní a povrchové vody a také pro zachování a rozvoj bioty a návazně i zdraví populace. Konkrétně jde o těžké kovy (Cr, Zn, Cu, Pb, Cd, Hg atd.), As, Sb a sloučeniny těchto prvků, o ropné látky (NEL), perzistentní organické polutanty (PCB, PAU, OCP atd.), fenolické látky a také o těkavé chlorované uhlovodíky (CLU) a třeba i kyseliny. S výjimkou posledních skupin (kyseliny a CLU) mohou být tyto toxické a často i karcinogenní látky dlouhodobě zakonzervovány v sedimentech, a to bez většího vlivu na chemismus povrchových a podzemních vod. Představují však potenciální geohazardy, které se mohou stát reálnými riziky, a to zejména při manipulaci se sedimenty. Ta je však často nezbytná z důvodů potřeby obnovit původní poslání vodního díla (zvýšení objemů v retenčních nádržích, prohloubení rybníků, rekreačních nádrží, meliorační práce na potocích a řekách atd.). Rozhodující měrou ovlivňuje míru rizika obsah a rozsah kontaminace způsob a zvolený způsob nakládání s vytěženými sedimenty. Změna geochemických podmínek může znamenat změnu míry fixace kontaminantů na původní prostředí a jejich uvolňování do okolního prostředí. Hrozí zejména vyluhování toxických látek dešťovou vodou, rizikem je i rozptyl vysušených sedimentů po těžbě v podobě prachu (potenciální pronik škodlivin do organismu respirací). Těkavé kapalné chlorované uhlovodíky (hlavně mono, di tri a tetra chlorderiváty metanu) mohou zaplňovat v podobě tzv. volné fáze deprese nepropustného podloží podzemních vod vzhledem ke své vyšší hustotě. Jejich indikace je obtížná stejně jako způsob odstraňování. Postupně a pomalu se rozpouštějí, jejich degradace však může trvat i desítky let. Zde jsou explicitně uvedeny hlavně proto, že se do horninového prostředí a do sedimentů dostávají podobnou cestou, jako další uvedené anorganické a organické kontaminanty a často jsou přímo vázány na starší (obvykle subrecentní) řečišťní sedimenty, které obvykle představují jejich kolektory.
Laický popisV minulosti byly do odpadních vod vypouštěny v mnoha případech kapaliny obsahující škodlivé anorganické a organické látky jako vedlejší produkty aplikovaných technologických postupů a výrob. Tyto látky se staly postupně nevítanou součástí řečišťních a nádržních sedimentů a v dané zakonzervované podobě (sorpce na jíly a organiku) většinou prakticky neovlivňovaly životní prostředí. Nyní je třeba na mnoha místech sedimenty s obsahem škodlivin odstranit, většinou odtěžením a uložením na dočasná nebo trvalá depozita. Právě při manipulaci s kontaminovanými sedimenty může dojít k ohrožení složek životního prostředí vzhledem ke změněným geochemickým podmínkám a zvýšené možnosti uvolňování škodlivin ze sedimentů. Odstraňování sedimentů je však nezbytné pro zachování původního určení rybníků a přehrad (zadržování srážkových vod, chovné rybníky, rekreační využití atd.).
NebezpečíPři manipulaci s kontaminovanými sedimenty se mohou vlivem vyluhování vytěžených uloženin při březích nebo na nových deponiích dostávat do vod podzemních i povrchových škodlivé organické a anorganické látky v rizikových koncentracích pro vodní živočichy i rostliny. Nebezpečí může představovat i prach unášený větrem z vysychajících kontaminovaných úložišť (riziko vdechování toxických, případně i karcinogenních částic).
ProblémyDopad na dílčí složky životního prostředí závisí na druhu a rozsahu mobilizované kontaminace. Vzhledem k pestrosti forem je není možno specifikovat ve stručné podobě. S eutrofizací jsou spojeny známé negativní účinky na zdraví populace (alergologické reakce, střevní obtíže po požití a pod.).
DůsledkyÚhyny ryb a dalších vodních živočichů, změna vlastností povrchové vody, zápach a pod.
Co dělatOznámení na příslušném obecním (městském) úřadu.
Co NEdělatVyužívání podezřelých zdrojů vody k přípravě a úpravě potravin.

Geneze geohazardu

Příčinytěžba; úpravny, výroba, průmysl; odkaliště; vodní eroze; zemědělská činnost; přívalové povodně; staré ekologické zátěže; větrná eroze; skládky
Antropogenní pozn.Jde zejména o pozůstatky starších těžeb, výrob a úpravnictví (galvanovny, kožedělný, chemický průmysl, kovoobrábění atd.) a vypouštění technických kapalin a vedlejších produktů do vodních toků, odpadů a kanalizací. Původ kontaminantů může souviset i se zemědělskou výrobou, odkališti a s nezabezpečenými skládkami NO. Obsažené anorganické i organické kontaminanty se v sorbované podobě (hlavně sorpce na jílovou matrici a na původní organický obsah) stanou součástí postupně usazovaných vrstev řečišťních a nádržních sedimentů.
Exogenní pozn.Vodní a větrná eroze vytěžených sedimentů může vést k proniku (rozptylu i akumulaci) kontaminantů do okolího prostředí. Změnu statických poměrů fixace kontaminantů v původním prostředí může zejména v případě potoků a řek zůsobit vodní eroze v období přívalových povodní.
Endogenní pozn.-
Souvisejicí procesyManipulace s kontaminovanými sedimenty-změna geochemických podmínek fixace kontaminantů-expozice sedimentů s kontaminanty oxidaci, agresívní dešťové vodě, větrné erozi-kontaminace povrchové a podzemní vody vyluhovanými kontaminanty, roznos deponií kontaminovaných hornin větrem.

Společenský vliv

Omezujevodní zdroje; územní plán; zřizování staveb a zařízení
PoznámkaPostupné hromadění sedimentů v nádržích představuje územní limit i bez ohledu na koncentrace kontaminujících látek. Promítá se do způsobu využití nádrží a jejich okolí.
Ohrožujepodzemní voda; fauna; flora; povrchová voda; ekosystém/biodiverzita; ovzduší; zdraví obyvatel; půda, horninové prostředí
PoznámkaToxická antropogenní kontaminace pocházející ze sedimentů toků a nádrží může představovat v závislosti na jejím konkrétním charakteru a rozsahu riziko prakticky pro všechny složky životního prostředí.

Rizikovost jevu

Jev jeRizikovy za podminky
PodmínkaJde o potenciální druh geohazardu, který ohrožuje složky ŽP pouze při mobilizaci toxických látek.

Právní rámec

Podpora v legislativěŘečišťní, rybniční a nádržní sedimenty patří podle platné legislativy mezi NO a správně by měly být po vytěžení ukládány pouze na skládny NO. Tento absurdní legislativní rámec vedl od 90. let minulého století k pozastavení odbahňování rybníků a jejich postupnému zarůstání z finančních důvodů a také z důvodů omezené kapacity a obtížné dosažitelnosti skládek NO. Ani v současnosti (do konce roku 2005) nebyla sjednána dostatečná náprava.

Rozšíření jevu

RozšířeníCelorepublikove
Rizikové oblastiVzhledem k předpokládané i prokázané četnosti kontaminovaných lokalit nelze stručně specifikovat.
Výskyt v modelových územích projektuPřehrada Šance; Vsetínsko
Nejbližší lokality modelovému územíVypuštěné nádrže Horní Bečva a Bystřička

Časový charakter

Frekvence výskytůPro sedimenty kontaminované TK, perzistentními organickými látkami a CLU nelze stanovit.
Délka trváníPro sedimenty kontaminované TK, perzistentními organickými látkami a CLU nelze stanovit.
PoznámkaPro sedimenty kontaminované TK, perzistentními organickými látkami a CLU nelze stanovit.

Monitoring jevu

Jev monitoruje / monitorovalSprávci jednotlivých povodí, VÚV TGM, ČGS, KHS, Krajské inspekce ŽP atd.
Metody monitoringuChemické analýzy vod a sedimentů
Historicky významné výskytyNemá význam určovat.

Informační zdroje

Získávání informacíVÚV TGM, ČGS, Povodí rozhodujících toků (Ohře, Vltava, Labe, Morava, Odra), KHS atd.
Detailní informaceU oblastně příslušných orgánů ochrany životního prostředí a hygienické služby, v dílčích případech i u ČGS.

Sestavil: Müller
Geohazardy, prohlížecí aplikace, Pavel Bokr Portál geohazardů Svahové nestability