Otřesy vlivem důlní činnosti
Název | otřesy půd jako důsledek současné nebo bývalé antropogenní činnosti |
Popis | Typickou oblastí jsou Sokolovská uhelná a Severočeská hnědouhelná pánev. Hnědouhelná pánev je oddělena od krystalinika Krušných hor krušnohorským zlomem. Krušnohorský zlom je možno charakterizovat jako poruchovou zónu nebo zlomové pásmo, na němž došlo jednak ke stupňovitému výzdvihu Krušných hor, jednak ke stupňovitému poklesu krystalinika podloží terciérních pánví. Oběma pohybům předcházela s krušnohorským zlomem sdružená aktivita neovulkanických fází s vyhraněným chemismem, svědčícím o velmi hlubinném původu produkovaných magmat. Např. severočeskou hnědouhelnou pánev charakterizujeme jako tektonicky labilní zónu zemské kůry, zejména v oblasti krušnohorského zlomového pásma, prokazatelně aktivní i v období kvartéru. Podle geodetických měření dochází stále k trvalému výzdvihu Krušných hor (Vyskočil 1986), který je potencionálním zdrojem postupné akumulace tektonického napětí uvolňovaného náhle při zemětřesení. Rybář (Rybář 1987, Rybář et al. 1981) posuzuje možnost vzniku indukované seismicity SHP vlivem povrchové těžby hnědého uhlí. Z rozborů a několikaletého pozorování vyplývá, že vznik indukované seismicity v souvislosti s postupem povrchové těžby hnědého uhlí do výchozích partií se severočeské hnědouhelné pánve při úpatí Krušných hor nelze úplně a jednoznačně vyloučit. |
Geneze geohazardu | |
Příčiny | seismicita; těžba; výsypky; svahové pohyby |
Antropogenní pozn. | Podmiňujícím faktorem je u velkoobjemových těžeb přemísťování velkého objemu skrývkových hmot do prostrů tektonicky labilních zón a tím dochází k zatížení kerných bloků a potenciálnímu vzniku mikrootřesů |
Souvisejicí procesy | sesuvy |
Společenský vliv | |
Omezuje | územní plán; těžbu nerostných surovin; zřizování staveb a zařízení |
Poznámka | Pro periodu T=100 let mohou regionální hodnoty zemětřesného ohrožení dosáhnout 4°MSK-64, zatímco pro periodu T=10 000 let předpokládané účinky již přesahují 5,5°MSK-64. Na tomto místě je nutno si uvědomit jeden velmi důležitý fakt, který může způsobit, že tyto vypočtené ?regionální hodnoty ohrožení? se mohou v důsledku rozdílných lokálních seismogeologických podmínek lokality odchýlit od reálných hodnot. Pro představu uveďme, že připovrchové uloženiny typu důlních výsypek, nezpevněných sedimentů (štěrky, písky), aluviálních usazenin apod. mohou seismické účinky zesílit o 1°až 1,5° MSK-64, a přítomnost podložních pevných hornin (vulkanity, proterozoicko-paleozoické horniny apod.) přímo na zemském povrchu může tyto účinky naopak zeslabit o stejnou hodnotu. Pokud tuto skutečnost uvážíme v námi sledovaném území SHP, kde v podstatě všechny zmíněné připovrchové uloženiny existují, vidíme, že již pro periodu opakování T=500 let se mohou účinky 6°MSK-64 a v některých částech SHP se přiblížit účinkům 7°MSK-64. |
Ohrožuje | podzemní voda; život obyvatel; stavby; půda, horninové prostředí |
Rizikovost jevu | |
Jev je | Vzdy rizikovy |
Právní rámec | |
Podpora v legislativě | Norma č. ČSN 730036 ?Seismické zatížení staveb? schválené 16. 11. 1973. Podle této normy spadá území SHP do oblasti odpovídající makroseismické intenzitě <6 °MSK-64. Poslední verze mapy seismického rajónování vypracovaná v roce 1987 (Kárník et al. 1988) zařazuje toto území do oblasti 5°až 6°MSK-64; účinky 6°MSK-64 jsou odhadovány pro širší oblast nalézající se mezi Teplicemi a Mostem |
Rozšíření jevu | |
Rozšíření | Regionalni(kraje, okresy) |
Rizikové oblasti | Sokolovská, Seveočeská hnědouhelná pánev |
Výskyt v modelových územích projektu | Ústecko |
Nejbližší lokality modelovému území | Albrechtice, Lom VČSA |
Časový charakter | |
Frekvence výskytů | Tektonických mikrootřesů, které byly např. v SHP lokalizovány v letech 1982 ? 2000 více než dvěma stanicemi, je cca 30. |
Délka trvání | dlouhotrvající |
Poznámka | nepřetržité |
Monitoring jevu | |
Jev je monitorován | ano |
Monitorován od | 1982 |
Jev monitoruje / monitoroval | V SHP od roku 1982 nepřetržitě pracuje lokální stanice Geofyzikálního ústavu AV ČR Vysoká Pec. |
Metody monitoringu | seismické stanice |
Historicky významné výskyty | Nejsilnější zemětřesení v SHP vzniklo u Duchcova 20. 3. 1784 (IO=6°MSK-64). V posledních letech se objevují ojedinělá hlášení odpovídající 3° - 3,5 ° MSK-64 např. z Teplic, Chomutova, Ústí n. Labem, Tušimic, která však nejsou instrumentálně potvrzena. K zemětřesnému ohrožení severočeské hnědouhelné pánve však přispívají i otřesy, jejichž ohniska leží vně tohoto území a jejichž účinky se do pánve přenášejí s intenzitou 3° až 5° MSK-64. |
Informační zdroje |
Sestavil: Godány