:: GeoHAZARDY ::
Katalog geologických rizik

Významné změny v úrovni hladiny podzemní vody


Názevdlouhodobé poklesy hladiny podzemní vody, ukončení čerpání důlních vod z hlubinně přerubaných prostorů, sesedání a podmáčení terénu vlivem dlouhodobých a hladin podzemní vody (zatlačování důlních vod )
PopisHlubinnou těžbou, ale i dlouhodobými odběry velkého množství podzemní vody dochází k významný dlouhodobým poklesům úrovně hladiny podzemní vody v řádu m až desítek m, které mohou v nepříznivých geologických poměrech způsobit prosedání povrchu terénu, nebo jen zánik přirozených vývěrů podzemní vody a ně vázaných mokřadů zpravidla se specifickou faunou. K poklesům hladiny podzemní vody v cm až dcm dochází i při velkoplošné těžbě štěrkopísků pod hladinou vody v údolních nivách řek. Štěrkopísky však představují zpravidla únosné zeminy, takže v tomto případě jde především o střety s vodohospodářskými zájmy, neboť se v těchto územích snižuje přirozená tvorba přírodních zdrojů podzemních vod. Záleží však vždy na hydrogeologických poměrech a synergických vlivech, proto je třeba každou lokalitu posuzovat individuálně. Problém je částečně řešen zákonem 100/2001 Sb. v jeho aktuálním znění a následným správním řízením, při povolování těžby. Několikaleté až trvalé rozdíly v úrovních hladin v důsledku odvodnění rudních ložisek během těžby a po skončení trěžby souvisí především na území ČR s nevyhovujícím chemickým složením podzemních vod v důlním poli a jen nepatrně se stabilitou terénu a případným škodám na majetku. Problematičtější je rozsáhlá těžba uhlí v sedimentárních horninách - viz např. podkrušnohorské pánve. Chemismus je rešen v geohazardu horninového prostředí Změny v proudění podzemních vod jsou také důsledkem kombinace celkových změn v charakteru krajiny, a to nejen vlivem vlastní těžby, ale také regulací koryt řek a zejména vybudováním jezů. Spolupůsobením těchto dvou zásahů do přirozeného režimu proudění podzemních vod je intenzita lokálních vlivů podstatné vyšší, než v případě samotné těžby. V souvislosti s ukončenou hlubinně historickou těžbou (zejména rudní těžbou a uhelnou těžbou) dochází z důvodu ukončeného systematického čerpání důlních vod k podmáční okolního terénu na povrchu, vytékání důlních vod s nežádoucím složením vody apod.
Laický popisHlubinnou těžbou, ale i dlouhodobými odběry velkého množství podzemní vody dochází k významný dlouhodobým poklesům úrovně hladiny podzemní vody v řádu m až desítek m, které mohou v nepříznivých geologických poměrech způsobit prosedání povrchu terénu, nebo jen zánik přirozených vývěrů podzemní vody a ně vázaných mokřadů zpravidla se specifickou faunou. K poklesům hladiny podzemní vody v cm až dcm dochází i při velkoplošné těžbě štěrkopísků pod hladinou vody v údolních nivách řek. Štěrkopísky však představují zpravidla únosné zeminy, takže v tomto případě jde především o střety s vodohospodářskými či ekologickými zájmy, neboť se v těchto územích snižuje přirozená tvorba přírodních zdrojů podzemních vod. Záleží však vždy na hydrogeologických poměrech a synergických vlivech, proto je třeba každou lokalitu posuzovat individuálně. Problém je částečně řešen zákonem 100/2001 Sb. v jeho aktuálním znění a následným správním řízením, při povolování těžby. Několikaleté až trvalé rozdíly v úrovních hladin v důsledku odvodnění rudních ložisek během těžby a po skončení trěžby souvisí především na území ČR s nevyhovujícím chemickým složením podzemních vod v důlním poli a jen nepatrně se stabilitou terénu a případným škodám na majetku. Problematičtější je rozsáhlá těžba uhlí v sedimentárních horninách - viz např. podkrušnohorské pánve. Chemismus je rešen v geohazardu horninového prostředí Změny v proudění podzemních vod jsou také důsledkem kombinace celkových změn v charakteru krajiny, a to nejen vlivem vlastní těžby, ale také regulací koryt řek a zejména vybudováním jezů. Spolupůsobením těchto dvou zásahů do přirozeného režimu proudění podzemních vod je intenzita lokálních vlivů podstatné vyšší, než v případě samotné těžby. V souvislosti s ukončenou hlubinně historickou těžbou (zejména rudní těžbou a uhelnou těžbou) dochází z důvodu ukončeného systematického čerpání důlních vod k podmáční okolního terénu na povrchu, vytékání důlních vod s nežádoucím složením vody apod.
Nebezpečípokud nedojde k narušení stability terénu či budov, pak při držování právních předpisů ČR není nebezpečný
Problémydůsledek lidského zásahu, lze jen odhadovat a nelze je přesně ohraničit či vyčíslit, projev není zpravidla okamžitý, důsledek se projeví až za několik let, neboť závisí i na dalších přírodních poměrech jednotlivých lokalit a velikosti zásahu
Důsledkylokální pokles hladiny podzemní vody, omezení odběrů podzemních vod pro zásobování obyvatel, znečištění podzemních vod důlními vodami v případě propojení prostých podzemních vod s důlními vodami, při zatopení dolů může dojít k podmáčení terénu, pokles přírodních zdrojů podzemních vod apod.
Co dělatmít dostatečné povědomí o činnosti probíhající v území, kde trvale bydlím, sledovat územní plány a úřední desky, neboť všechny významné antropogenní zásahy jsou s veřejností probírány a lze navrhnout a požadovat taková opatření při správním řízení, aby byly negativní dopady z činnosti eliminovány

Geneze geohazardu

Příčinysucho; seismicita; těžba; odkaliště; liniové stavby; vodní eroze; výsypky; záplavy; přívalové povodně
Antropogenní pozn.vnější a vnitřní výsypky, odvaly
Souvisejicí procesyZpravidla zvýraznění anomálií v chemickém složení podzemních vod po zatopení starých dolů. Významné poklesy hladiny podzemní vody mohou vést k zániků mokřadů, na které jsou vázány zpravidla specifické biotopy s chráněnými rostlinami, případně živočichy. Velkoplošná těžba štěrkopísků pod hladinou podzemní vody vede zpravidla k poklesu tvorby přirozených zdrojů podzemní vody v území a v případě vodohospodářských zájmů může docházek ke střetům, komplikovanější bývá i ochrana povrchových zdrojů vody. Kvalitní podzemní voda ma vyšší zdravotní hodnotu, než upravovaná voda povrchová.

Společenský vliv

Omezujevodní zdroje; územní plán; ochranu přírody; těžbu nerostných surovin; zřizování staveb a zařízení ; terénní úpravy
Ohrožujepodzemní voda; život obyvatel; fauna; flora; stavby; zemědělské kultury/úroda; kulturní a historické památky; povrchová voda; ekosystém/biodiverzita; zemědělská půda (bonita); chráněné území ; krajinné prvky; zdraví obyvatel; ložiska nerostných surovin; půda, horninové prostředí
Poznámkavysušení, či změna chemického složení vod v mokřadech, prakticky likviduje specifické biotopy

Rizikovost jevu

Jev jeRizikovy za podminky
Podmínkazvláštních geologických poměrů, při neuvážených, náhlých a zásadních změnách úrovní hladiny podzemní vody

Právní rámec

Podpora v legislativězákon č.254/2001 Sb. o vodách,vládní nařízení č. 85/1981 Sb.,?O chráněných oblastech přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les, Severočeská křída, Východočeská křída, Polická pánev, Třeboňská pánev a Kvartér řeky Moravy? zákon č. 114/1992 Sb., Zákon o ochraně přírody a krajiny + řada konkrétních vyhlášek a nařízení MŽP týkající se maloplošných až velkoplošných zvláště chráněných území, které regulují činnosti v těchto územích Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů ve znění zákona č. 93/2004 Sb. + vodní zákon 254/2001 Sb. v jeho aktuálním znění a stim související prováděcí vyhlášky týkající se zejména jakosti povrchových a podzemních vod 437/2004 Sb., Zákon, kterým se mění zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění zákona č. 521/2002 Sb.,

Rozšíření jevu

RozšířeníLokalni
Rizikové oblastiPodkrušnohorské pánve, oblast sev. části Třeboňské pánve, horní, střední a dolní Pomoraví, Polabí,
Nejbližší lokality modelovému územíOlomoucko, Tovačovsko, Šumpersko

Časový charakter

Délka trvánídlouhodobý až trvalý vliv

Monitoring jevu

Jev monitoruje / monitorovalindividuální monitoring, v ČR těžební organizace, jakost povrchových vod ČHMÚ, jakost podzemních vod v jímacích územích provozovatel či majitel jímacích objektů
Metody monitoringuměření úrovní hladin podzemní vody v okolí dolů, pískoven, v dolech - měření čerpaného množství důlních vod, analýzy důlních vod, po zatopení obdobný monitoring
Historicky významné výskytypokud dojde ke katastrofě, pak jde vždy o synergické působení vštšího počtu jevů - př. New Orleans 2005, kde vlivem nadměrného čerpání zdrojů podzemní vody, došlo k poklesu terénu, resp. vzniku deprese, která sehrála jednu z negativních úloh při hurykanu a současném protržení hráze na vodní nádrže

Informační zdroje

Získávání informacítěžební organizace, státní správa
Detailní informaceMŽP, ČIŽP, státní správa

GEOČR 50 - geologické mapy ČR 1:50 000

Měřítko1:50000
Vlastník zdrojeČGS
Forma zpracovánívektor
Obor zdrojeGeologie

Hydrogeologické mapy ČR, 1:50 000

Měřítko1:50000
Vlastník zdrojeČGS
Forma zpracovánírastr
Obor zdrojeHydrogeologie

GEOČR 25 - geologické mapy 1:25 000

Měřítko1:25000
Vlastník zdrojeČGS
Forma zpracovánívektor
Obor zdrojeGeologie

Mapy retenční vodní kapacity

Vlastník zdrojeVÚMOP
Obor zdrojeHydrogeologie

Hlavní důlní díla

Vlastník zdrojeGeofond
Popis zdrojeHlavním důlním dílem se podle § 10, odst. 7 zákona ČNR č. 61/88 Sb. o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě v platném znění rozumí všechna důlní díla, která vyúsťují na povrch a důlní díla otevírající výhradní ložisko nebo jeho ucelenou část. Údaje z databáze jsou průběžně využívány zejména při šetření k ohlášeným důlním dílům podle § 35 horního zákona, při vyjadřování k územnímu plánu a v rámci aktualizace zákresů poddolovaných území.
Typ datdatabáze
Pokrytí zdrojeCelá ČR
Obor zdrojeLožisková geologie

Hydrogeologická data

Vlastník zdrojeGeofond
Obor zdrojeHydrogeologie

Geologická data - popis geologického profilu ve vrtech, sondách, studních, odkryvech

Vlastník zdrojeGeofond
Obor zdrojeGeologie

Sestavil: Godány, Kadlecová
Geohazardy, prohlížecí aplikace, Pavel Bokr Portál geohazardů Svahové nestability