:: GeoHAZARDY ::
Katalog geologických rizik

Poddolovaná území po systematické hlubinné těžběNS


Názevpoddolovaná území (upozorňují na místa, kde probíhá nebo v minulosti probíhala hornická činnost, jejíž důsledky se mohou projevovat na povrchu zemí (propady, poklesy), včetně zatápění oblastí - plochy nepoddolované (bez vlivu dobývání na terén) i plochy poddolované (ovlivněné historickou těžbou) - nebezpečné a konsolidované
Popisporušená stabilita,resp. únosnost území, zvýšená sekundární propustnost poddolovaných území, vznik lokálních depresí s drenážním účinkem, možnost výskytu silně mineralizovaných důlních vod. Analýza hlubinného dobývání a jeho vlivu na povrch s přihlédnutím k zásadním faktorům, které stav povrchu po hlubinném dobývání ovlivňují jsou: mocnost nadloží, mechanické vlastnosti nadložních hornin, úložné poměry ložiska, mocnost dobývané sloje, způsob dobývání, plošný rozsah dobývání a časový odstup od ukončení těžební činnosti. Poddolované plochy byly rozděleny do třech základních kategorií podle míry přetvoření terénu vlivem poklesu. Zvláštní pozornost je věnována plochám těženým při mocnosti nadloží do 50 m. Tyto plochy lze považovat za nekonsolidované, popř. částečně konsolidované především z důvodu existence množství úvodních důlních děl. Rozdělení a identifikace: 1. Území bez vlivu poddolování na terén Do této kategorie byly zařazeny zbylé pilíře obcí, silnic, železnic a objektů. Rovněž sem náleží plochy nedobývané z důvodu výskytu pásma tektonických poruch, strmých elevací a úzkých depresí. 2. Území ovlivněná historickou důlní těžbou Tato kategorie obsahuje plochy s poddolovaným terénem. Jedná se o území s dočasně nebo trvale nedokončeným přetvořením terénu. Poddolované plochy byly dále rozděleny následujícím způsobem na a) plochy s konsolidovaným terénem - jedná se o území, kde byla uhelná sloj těžena před více než deseti lety při mocnosti nadloží větším než 100 m s dokončeným přetvořením terénu. Na takových územích byla již dokončena tvorba poklesové kotliny. b) plochy s částečně konsolidovaným terénem - jedná se o území, kde byla uhelná sloj těžena před více než deseti lety při mocnosti nadloží větším než 50 - 100 m. Jedná se o přechodové pásmo, kde sice vznikla poklesová kotlina, ale ojediněle existuje stále možnost vzniku bodových propadlin. Při dobývání v těchto geologických podmínkách se sice vytváří poklesová kotlina, ale vlivem menších tlaků nadloží dochází místy k nezavalení vyrubaného díla a v poklesové kotlině zůstane výrazná vyvýšenina. Dodatečný zával, který může nastat i mnoho let po ukončení dobývání, pak způsobí vyrovnání terénu, což znamená viditelný pokles s destrukčními účinky na budovy. c) plochy s nekonsolidovaným terénem - do této kategorie byly zařazeny plochy, kde byla uhelná sloj dobývána před méně než deseti lety. Na těchto plochách dochází k postupnému vytváření poklesové kotliny. Časové limity poklesové kotliny se stanovují na základě dlouhodobých měření a odborně-znaleckých posudků se zaměřením na inženýrskou geologii a zakládání staveb. Dále byly do této kategorie zařazeny plochy dobývané při mocnosti nadloží menší než 50 m. Jedná se o území, kde byla již vytvořena poklesová kotlina, ale vzhledem k mělce uložené uhelné sloji zde vznikalo mnoho drobných dobývek, což představuje množství úvodních důlních děl s často neznámým způsobem likvidace.
Laický popisporušená stabilita,resp. únosnost území, zvýšená sekundární propustnost poddolovaných území, vznik lokálních depresí s drenážním účinkem, možnost výskytu silně mineralizovaných důlních vod. Analýza hlubinného dobývání a jeho vlivu na povrch s přihlédnutím k zásadním faktorům, které stav povrchu po hlubinném dobývání ovlivňují jsou: mocnost nadloží, mechanické vlastnosti nadložních hornin, úložné poměry ložiska, mocnost dobývané sloje, způsob dobývání, plošný rozsah dobývání a časový odstup od ukončení těžební činnosti. Poddolované plochy byly rozděleny do třech základních kategorií podle míry přetvoření terénu vlivem poklesu. Zvláštní pozornost je věnována plochám těženým při mocnosti nadloží do 50 m. Tyto plochy lze považovat za nekonsolidované, popř. částečně konsolidované především z důvodu existence množství úvodních důlních děl. Rozdělení a identifikace: 1. Území bez vlivu poddolování na terén Do této kategorie byly zařazeny zbylé pilíře obcí, silnic, železnic a objektů. Rovněž sem náleží plochy nedobývané z důvodu výskytu pásma tektonických poruch, strmých elevací a úzkých depresí. 2. Území ovlivněná historickou důlní těžbou Tato kategorie obsahuje plochy s poddolovaným terénem. Jedná se o území s dočasně nebo trvale nedokončeným přetvořením terénu. Poddolované plochy byly dále rozděleny následujícím způsobem na a) plochy s konsolidovaným terénem - jedná se o území, kde byla uhelná sloj těžena před více než deseti lety při mocnosti nadloží větším než 100 m s dokončeným přetvořením terénu. Na takových územích byla již dokončena tvorba poklesové kotliny. b) plochy s částečně konsolidovaným terénem - jedná se o území, kde byla uhelná sloj těžena před více než deseti lety při mocnosti nadloží větším než 50 - 100 m. Jedná se o přechodové pásmo, kde sice vznikla poklesová kotlina, ale ojediněle existuje stále možnost vzniku bodových propadlin. Při dobývání v těchto geologických podmínkách se sice vytváří poklesová kotlina, ale vlivem menších tlaků nadloží dochází místy k nezavalení vyrubaného díla a v poklesové kotlině zůstane výrazná vyvýšenina. Dodatečný zával, který může nastat i mnoho let po ukončení dobývání, pak způsobí vyrovnání terénu, což znamená viditelný pokles s destrukčními účinky na budovy. c) plochy s nekonsolidovaným terénem - do této kategorie byly zařazeny plochy, kde byla uhelná sloj dobývána před méně než deseti lety. Na těchto plochách dochází k postupnému vytváření poklesové kotliny. Časové limity poklesové kotliny se stanovují na základě dlouhodobých měření a odborně-znaleckých posudků se zaměřením na inženýrskou geologii a zakládání staveb. Dále byly do této kategorie zařazeny plochy dobývané při mocnosti nadloží menší než 50 m. Jedná se o území, kde byla již vytvořena poklesová kotlina, ale vzhledem k mělce uložené uhelné sloji zde vznikalo mnoho drobných dobývek, což představuje množství úvodních důlních děl s často neznámým způsobem likvidace.

Geneze geohazardu

Příčinyseismicita; těžba; liniové stavby; tektonika; výsypky; svahové pohyby; plyny
Antropogenní pozn.kategorizace poddolovaných ploch (viz popis geohazardu)závislá rovněž na hlubinné dobývací metodě, sjatá s postupným zakládáním vyrubaných důlních děl Při těžbě rudních ložisek v menších hloubkách, kde skalní horniny dosahují až k povrchu, může docházet k nespojitým, náhlým deformacím ? propadům (Jesenicko, Příbramsko aj.).
Souvisejicí procesyzvýšené ekonomické náklady

Společenský vliv

Omezujeúzemní plán; těžbu nerostných surovin; zřizování staveb a zařízení
Poznámkanutno respektovat při povolovacích procesech v územně plánovacích dokumentacích, přesnou identifikaci a charakteristiku projevu poddolování pro stavební řízení při povolování staveb Inženýrskogeologický průzkum na poddolovaném území je výchozím podkladem pro návrh opatření proti důlním vlivům. Průzkum musí obsahovat komplexní charakteristiku prostředí, obzvláště popis režimu podzemních vod, úklon vrstev pokryvného útvaru, vlastnosti základové půdy aj. Je vždy nutné uvést prognózu očekávaných změn na lokalitě, které vyvolá přetváření terénu od poddolování.
Ohrožujepodzemní voda; život obyvatel; stavby; kulturní a historické památky; povrchová voda; technologie a infrastruktura; pozemky; půda, horninové prostředí

Rizikovost jevu

Jev jeVzdy rizikovy

Právní rámec

Podpora v legislativěČSN 73 0039 o ?Navrhování objektů na poddolovaném území?. Zákon Horní č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů a zákon č.61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů Inženýrskogeologický průzkum na poddolovaném území je výchozím podkladem pro návrh opatření proti důlním vlivům. Průzkum musí obsahovat komplexní charakteristiku prostředí, obzvláště popis režimu podzemních vod, úklon vrstev pokryvného útvaru, vlastnosti základové půdy aj. Je vždy nutné uvést prognózu očekávaných změn na lokalitě, které vyvolá přetváření terénu od poddolování. Dle ČSN 73 1001 se považují základové poměry na poddolovaném území vždy za složité. Inženýrskogeologický průzkum je třeba (podle náročnosti stavebních konstrukcí) provádět buď podle zásad 2. geotechnické kategorie nebo podle 3. geotechnické kategorie. Není možné pro poddolované území použít směrných normových hodnot únosnosti základových půd, ale je vždy třeba uvážit vliv přetváření podloží na směrné normové charakteristiky základové půdy dle přílohy 5 normy ČSN 73 1001.

Rozšíření jevu

Rizikové oblastiOstravská a Karvinská část černouhelné pánve , Sokolovská, Chebská, Severočeská hnědouhelná pánev, Žitavská pánev, Středočeské kamenouhelné pánve (Plzeňská, Kladenská rakovnická) Vnitrosudetská pánev, Jihomoravská a částečně Jihočeská pánev
Přesah do okolních státůRakousko; Polsko
Výskyt v modelových územích projektuÚstecko
Nejbližší lokality modelovému územíSHP -hnědouhelná pánev

Časový charakter

Frekvence výskytůstálý
Délka trvánídlouhodobá, v některých oblastech i konsolidovaná Jen pro příklad z několikaletého pozorování z rakovnické pánve vyplývají následující závěry: Území rakovnické a části kladenské pánve se mohou časově oddělit datem 3l. 12. 1989. Oblasti které byly vydobyty před tímto datem, se považují tedy za staré a jejich ovlivnění povrchu lze považovat vesměs za ukončené. I když vlivy poddolování nelze v prostoru a čase jednoznačně stanovit, předpokládá se, že další vlivy těchto zátěží budou minimální.
PoznámkaČasový limit poklesové kotliny byl stanoven na základě odborného vyjádření Prof. Ing. Černého CSc. (Halfar P. a kol., 1995). Na základě modelování vývoje poklesů v Kladenské pánvi , které prováděl Venclovský (1995) a jejich přímé konfrontace s výsledky měřických měření vyplynulo, že na Kladensku je vývoj poklesové kotliny ukončen v období 5 ? 7 let. Tyto výsledky jsou shodné se zkušenostmi pracovníků OHMG Dolu Kladno. Protože ale zpracovávané území zahrnuje širší oblast (Slánsko, Kralupsko), ponechala se doba od vytěžení sloje až po dokončení tvorby poklesové kotliny na délce 10 let. Na základě zpracovaných materiálů pro kladenskou oblast (Venclovský, 1995) vyplývá, že pokles za období 5 let dosahuje hodnoty min. 2,5 m, tj. 4,2 cm/měs.

Monitoring jevu

Jev je monitorovánano
Jev monitoruje / monitorovalOd dob projevu poklesu povrchu
Metody monitoringunivelační měření, tachymetrie

Informační zdroje


Sestavil: Godány, Kadlecová, Burda, Hrazdíra
Geohazardy, prohlížecí aplikace, Pavel Bokr Portál geohazardů Svahové nestability