Ztekucení písků
Název | tekoucí písky - kuřavky |
Popis | Tento jev je zejména spjatý s tzv. podzemní sufózí např. v SHP kuřavková oblast fosilních ?přehloubených koryt a nebo i v Ostravské pánvi v místech výskytu glaciolakustrinních sedimentů. Díky komunikaci vytříděných pískových čoček a proudů se často vytváří v bezodtoké oblasti podzemní bazén. Hydrogeologický kolektor, který je při zásahu těžbou velmi rychle vyprázdněn-důsledkem je potom velkoplošný sesuv např. řezu v uhelném lomu (proto se před postupem skrývky budují bariéry čerpacích-odvodňovacích vrtů). Každá sypká zeminy se za určitých podmínek může dostat do stavu tekutesti. K pohybu dochází: A) Účinkem sil způsobených prouděním vody pískem Prosakuje-li voda písčitou zeminou, překonává tření v mezerách mezi zrny. Složitýcm procesem pak dochází k tomu, že se tlak vody přenáší na zrna písku a dochází ke ztekucení. B) V důsledku přebytku vody v pórech u zemin s větší pórovitostí než 40% Při smykovém namáhání zmenšuje zemina svůj objem, zmenšuje se i objem pórů a přebytečná voda ze zeminy vytéká. Zrna na sebe nemohou dolehnout (protože voda nevyteče naráz), tření je minimální a písek se na krátkou dobu dostává do tekoucího stavu. C) Při velké pórovitosti zemin s koloidní výpní pórů Jako B) jen přebytečná voda se vytlačuje velmi pomalu, jejich tekutost tedy není přechodná, jsou to tekuté písky v pravém slova smyslu. |
Laický popis | Nakypřený písek nasycený vodou teče nebo doslova vaří. |
Nebezpečí | V dolech mohou tzv "kuřavky" ohrozit životy lidí, u stavebních jam dochází k prolomení dna a znehodnocení stavební jámy, což značně zvyšuje náklady na stavby, na březích přehrad může docházet k sesuvům břehů. |
Problémy | porušení staveb, prolomení dna stavební jámy, sesutí (vytečení) zářezu, zaplavení šachty |
Důsledky | Tečení písků, při prolomení dna písky doslova vaří jako vroucí voda |
Co dělat | podrobný inženýrskogeologický průzkum, geo´technické rozbory zemin a dodržování základních postupů |
Co NEdělat | nehloubit zařezy, stavební jámy, apod. bez znalosti geologické stavby a bez důkladného inženýrskogeologického průzkumu. |
Geneze geohazardu | |
Příčiny | těžba; liniové stavby; objemová nestabilita, ztekucení; svahové pohyby |
Exogenní pozn. | Například opakovaného výronu tekutých písků (kuřavky) v oblasti Háje u Duchcova měla za následek ukončení činnosti hlubinného dolu 1. máj s následným přechodem vytěžení uhelných zásob povrchovým lomem Barbora. |
Souvisejicí procesy | Sufoze (subterénní - podzemní eroze) |
Společenský vliv | |
Omezuje | vodní zdroje; územní plán; těžbu nerostných surovin; zřizování staveb a zařízení ; terénní úpravy |
Ohrožuje | stavby; ložiska nerostných surovin; půda, horninové prostředí |
Rizikovost jevu | |
Jev je | Rizikovy za podminky |
Podmínka | Vlivem hydrodynamického tlaku při přesažení kritického gradientu a při určité kritické pórovitosti jemnozrnných zemin |
Rozšíření jevu | |
Rozšíření | Lokalni |
Rizikové oblasti | Mostecko- Bílinsko, Ostravsko, obecně všude tam, kde mají zeminy podmínky pro ztekucení a kde je prováděna lidská činnost bez znalosti inženýrskogeologických podmínek. |
Přesah do okolních států | Polsko |
Výskyt v modelových územích projektu | Ústecko |
Časový charakter | |
Frekvence výskytů | Nepravidelně |
Délka trvání | krátkodobě |
Poznámka | Při prolomení jev nejrizikovější, poté slábne |
Monitoring jevu | |
Jev monitoruje / monitoroval | Před postupem skrývky se budují bariéry čerpacích-odvodňovacích vrtů. |
Informační zdroje | |
GEOČR 50 - geologické mapy ČR 1:50 000 | |
Sledované prvky | rozšíření jemnozrnných nezpevněných sedimentů |
Měřítko | 1:50000 |
Vlastník zdroje | ČGS |
Forma zpracování | vektor |
Obor zdroje | Geologie |
GEOČR 25 - geologické mapy 1:25 000 | |
Sledované prvky | rozšíření jemnozrnných nezpevněných sedimentů |
Měřítko | 1:25000 |
Vlastník zdroje | ČGS |
Forma zpracování | vektor |
Obor zdroje | Geologie |
Mapy IG rajonování a vysvětlivky, 1:25 000 | |
Sledované prvky | fyzikální vlastnosti hornin a zemin, zatřídění dle norem |
Měřítko | 1:25000 |
Vlastník zdroje | ČGS |
Obor zdroje | Inženýrská geologie |
Mapy inženýrskogeologického rajonovaní ČR | |
Sledované prvky | fyzikální vlastnosti hornin a zemin, zatřídění dle norem |
Měřítko | 1:50 000 |
Vlastník zdroje | ČGS |
Typ dat | mapa |
Forma zpracování | papír |
Pokrytí zdroje | Regionální |
Pokrytí modelových oblastí | Ústecko |
Sestavil: Kycl - doplněno J. Godánym