Sesuv
Název | |
Popis | Sesuv je: a) relativně rychlý, krátkodobý klouzavý pohyb horninových hmot na svahu podél jedné nebo více průběžných smykových ploch b)terénní tvar vzniklý relativně rychlým přemisťováním horninových hmot po svahu. Charakteristické je, že část hmot se nasune na původní terén v předpolí. Aby mohlo k sesuvnému pohybu dojít, musí být splněny morfologické, geologické, hydrogeologické a klimatické předpoklady. K sesuvu dochází, když se poruší stabilita svahu, a to v důsledku přírodních procesů nebo v důsledku lidské činnosti. Sklon svahu náchylného k sesuvu půdy bývá zpravidla větší než 22 stupňů. |
Laický popis | Sesuv je pohyb hornin z vyšších poloh svahu do nižších. K sesuvu dojde, když se poruší stabilita svahu, a to v důsledku přírodních procesů nebo v důsledku lidské činnosti. K nestabilitě svahů přispívá i zvýšení obsahu vody v půdě, suti nebo horninách. Voda vyplňuje spáry a mění pevnou vazbu mezi zrny, z nichž se skládá zemina i skalní masiv. Voda na plochách tvořících rozhraní vrstev může působit jako mazadlo a usnadňovat klouzání. Soudržnost hornin je porušována zmrznutím a zvětráváním. Nestabilitu svahu mohou způsobit i změny porostu nebo odstranění vegetace. |
Nebezpečí | Sesuv může ohrozit bezprostředně obecný zájem (život a zdraví osob, jejich majetek, stávající nebo připravované investice, kabelovody, produktovody, plynovody, silniční a železniční komunikace a pod.) |
Problémy | Zavalení obytných a průmyslových objektů, zemědělských ploch a lesů, přerušení provozu na silnicích, železnicích, přehrazení vodních toků, sesuvem vyvolané vlny v přehradách, riziko přelití přehradní hráze, přerušení dodávek el. energie, ropy,plynu,vody. |
Co dělat | Nejúčinnější ochranou před sesuvy je prevence (zachycení a odvedení povrchové vody, vyčerpání vody ze studní na ohroženém území, umělá úprava terénu, tj. kotvení svahů, stavba pilotů, opěrných stěn, výsadba vhodné zeleně). Základním podkladem pro jakékoliv rozhodování či projektovou činnost v oblasti postižené sesuvy jsou inženýrskogeologický, hydrogeologický a geotechnický průzkum. Rozsah průzkumu závisí na rozsahu ohrožené nebo předpokládané investice či sesuvem ohrožené nemovitosti a stupni zpracovávané projektové dokumentace. V případě, že závěrem prvotní rekognoskace je zjištění, že je zde podezření na sesuv, je potřeba neprodleně přijmout následující opatření: - kontaktovat oblastního geologa Českého geologického ústavu. - zjistit, zda rizikovou oblast nekřižuje plynové potrubí nebo produktovod, pokud ano, kontaktovat správce a zvážit odpojení, aby při případném poškození potrubí nemohlo dojít k výbuchu nebo ekologické havárii. - potřeba posoudit možnost pokračování ve stavebních pracích, pokud probíhají. Zvláště je potřeba dbát na to, aby výkopem pro stavební jámu nedošlo k podkopání svahu, aby zatížením od objektu nemohlo dojít k usmyknutí svahu pod objektem a aby nedocházelo k dotování podzemní vody ze špatně navržených nebo provedených okapů, vodovodních přípojek, kanalizace, septiku anebo z neodvodněné stavební jámy. - je potřeba se vyhnout odtěžování čela sesuvu, pokud toto probíhajícími pohyby aktuálně neohrožuje důležitý objekt. - pokud je zemní masa v pohybu a je zde nebezpečí z prodlení, lze jako okamžité opatření vyčerpat vodu z povrchových zdrží (jezírka, louže) a vyčerpat vodu ze studní. Tyto práce obvykle mohou neprodleně zajistit hasiči svou technikou. |
Geneze geohazardu | |
Příčiny | vulkanismus; seismicita; těžba; tektonika; záplavy; lesní hospodářství; svahové pohyby; přívalové povodně |
Endogenní pozn. | Jestliže se sopečný popel na svahu nasytí vodou, přemění se v kašovitou hmotu, která se řítí po svahu rychlostí až 100 km/h. Takové proudy se označují jako sopečné bahnotoky. Často přecházejí do sesuvů nebo kamenitých lavin s obrovskou ničivou silou. |
Souvisejicí procesy | Záplavy |
Společenský vliv | |
Omezuje | vodní zdroje; územní plán; zemědělskou činnost; těžbu nerostných surovin; zřizování staveb a zařízení ; hospodářské využití lesa |
Ohrožuje | lesní porost; život obyvatel; fauna; flora; stavby; zemědělské kultury/úroda; kulturní a historické památky; povrchová voda; zemědělská půda (bonita); hospodářská zvířata; zdraví obyvatel; technologie a infrastruktura; pozemky; ložiska nerostných surovin; půda, horninové prostředí |
Rizikovost jevu | |
Jev je | Rizikovy za podminky |
Podmínka | Pokud sesuv ohrožuje bezprostředně obecný zájem (život a zdraví osob, jejich majetek, stávající nebo připravované investice, kabelovody, produktovody, plynovody, silniční a železniční komunikace a pod.) |
Rozšíření jevu | |
Rozšíření | Celorepublikove |
Rizikové oblasti | Oblast karpatského flyše, oblast českého středohoří, oblast české křídové tabule, oblast karpatské předhlubně, oblast jihočeských pánví. |
Přesah do okolních států | Rakousko; Slovensko; Německo; Polsko |
Výskyt v modelových územích projektu | Přehrada Šance; Ústecko; Vsetínsko |
Nejbližší lokality modelovému území | kraj Jihomoravský, Ostravský |
Časový charakter | |
Frekvence výskytů | Nelze přesně stanovit |
Délka trvání | a)pomalé sesuvy půdy - rychlost několik desítek cm za rok, ale mohou se změnit v rychlejší b)středně rychlé sesuvy půdy - rychlost v metrech za hodinu nebo za den(patří k nim většina typických sesuvů) c)rychlé sesuvy půdy - rychlost je v desítkách km za hodinu |
Monitoring jevu | |
Jev je monitorován | ano |
Jev monitoruje / monitoroval | Kvalifikovaná odborná firma |
Metody monitoringu | Monitoring (kontrolní sledování) reprezentuje jednu ze základních činností, které se na sesuvu provádějí. Úkolem monitoringu je sledovat chování sesuvu v čase ? zvláště změny rychlosti pohybu, změny režimu podzemní vody, změny geometrie sesuvu a změny fyzikálních a mechanických vlastností v zóně sesouvání materiálu. Dále se sleduje funkčnost sanačních prvků (pokud byl sesuv v minulosti sanován) a případná nutnost jejich údržby. Nejběžnější prvky monitoringu sesuvů jsou: 1) měřická přímka 2) měření povrchových bodů 3) extenzometrická měření 4) opakované mapování 5) sledování hladiny podzemní vody 6) sledování pórového tlaku vody 7) sledování pohybů na smykové ploše 8) sledování výtoků z odvodňovacích prvků 9) sledování tlaků na opěrné konstrukce |
Informační zdroje | |
Získávání informací | Informace o sesuvech získává Česká geologická služba na základě mapovacích prací, na základě oznámení příslušných obecních úřadů a následné rekognoskaci v terénu. |
Detailní informace | Česká geologická služba, Geofond ČR, krajské a obecní úřady - odbory životního prostředí. |
Ortofoto snímky | |
Měřítko | 1:5000 |
Vlastník zdroje | ČÚZK |
Forma zpracování | rastr |
Obor zdroje | Topografie |
Účelové mapy svahových deformací z programu ISPROFIN 1:10 000 | |
Měřítko | 1:10000 |
Vlastník zdroje | ČGS |
Obor zdroje | Inženýrská geologie |
Účelové studie řešící nebezpečí svahových pohybů (Děčín, Ú/n. Labem, Litoměřice), 1:10 000 | |
Sledované prvky | rozsah sesuvů, popisy, náchylnosti |
Měřítko | 1:10000 |
Vlastník zdroje | ČGS |
Forma zpracování | vektor |
Obor zdroje | Inženýrská geologie |
Monitoring vybraných lokalit svahových nestabilit | |
Sledované prvky | pohyb sesuvů |
Obor zdroje | Inženýrská geologie |
Registr sesuvů | |
Sledované prvky | záznamové listy, zákresy |
Vlastník zdroje | Geofond |
Obor zdroje | Inženýrská geologie |
Sestavil: Šikula