Metan v uhelných pánvích
| Název | metan v oblastech uhelných pánví (rizika výbuchu, kontaminace ovzduší a skleníkový efekt) |
| Popis | Geohazard se vyskytujue prakticky ve všech oblastech bývalé i současné těžby uhlí. Úzce souvisí s degazací uhelné hmoty, která v nových a obvykle méně teplotně a tlakově exponovaných podmínkách postupně uvolňuje plyn (zejména metan) sorbovaný na uhelnou hmotu. K vlastní sorpci metanu na uhlí došlo zejména ve stádiu postupného prouhelňování vlivem nárůstu úložných hloubek spojeném s nárůstem expozičních teplot (geotermální energie). Toto prouhelňování nemuselo být jednorázové. Mohly a mohou se střídat etapy s převládající sorpcí a s převládající desorpcí plynu. Vedle klasické desorpce se obvykle podílí na generaci metanu v dúlních dílech také biogeneze (mikrobielní destrukce uhelné hmoty). V mnoha existujících uhelných revírech dochází rovněž k míchání obou těchto genetických typů plynu s metanem vzniklým katagenní konverzí horninového kerogenu ve zdrojových horninách. Základní podmínkou vzniku rizika je nahromadění plynu v důlních prostorách, podzemních a také nadzemních objektech v koncentracích vedoucích ke vzniku výbušné směsi nebo způsobujících respirační problémy. |
| Laický popis | V uhelných revírech se do ovzduší (do šachet, chodeb a důlních objektů) dostává plyn (metan) uvolňovaný desorpcí z uhelné hmoty. Pokud není zajištěno jeho průběžné odstraňování, hrozí exploze s možným ohrožení životů a zdraví a značnými materiálními ztrátami. V extrémních případech zcela neřízeného uvolňování plynu může dojít i k ohrožení objektů nadzemních, včetně bytové zástavby. |
| Nebezpečí | 1. Potenciální výbuch nahromaděného metanu v dúlních dílech i na povrchu 2. Zvyšování koncentrace metanu v atmosféře. |
| Problémy | 1. Ohrožení života a majetku při výbuchu metanu 2. Navyšování skleníkového efektu při nekontrolované degazaci. |
| Důsledky | Senzoricky indikované povrchové úniky plynu. |
| Co dělat | Při zjištění rizika informovat policii a hasiče. |
| Co NEdělat | Zacházení s otevřeným ohněm, manipulace s elektrickými zařízeními. |
Geneze geohazardu | |
| Příčiny | vulkanismus; těžba; zvětrávání; tektonika; staré ekologické zátěže; plyny |
| Antropogenní pozn. | Degazace uhlí je přirozeným procesem, přesto vlivem obnažení uhelných slojí může dojít k jejímu urychlení a náhlému zaplnění důlních prostor v rámci vyrovnávání tlaků. Dalším problémem může být opouštění dříve těžených revírů a jejich postupné zaplavování vodou a ukončení řízené degazace. |
| Exogenní pozn. | Uvolňování plynu vázaného na uhelné sloje v nových podmínkách nižších tlaků a teplot. Spoluúčast mikrobielní dgradace uhelné hmoty na generaci metanu. |
| Endogenní pozn. | K prouhelňování dochází v důsledku nárůstu expozičních teplot během postupného ponořování uhelné hmoty pod narůstající pánevní pokryv. Režim subsidence je řízen tektonickými pochody, na geotermální režim oblasti má vliv i případný vulkanismus. |
| Souvisejicí procesy | Vznik plynu degazací uhelných slojí je nepřetržitým procesem. V oblastech současné těžby bývá většinou pod kontrolou degazačních provozů, které plyn distribuují do spotřebitelské sítě. Opuštěné a zaplavované revíry představují již rizika větší a jejich vlivy mohou být i regionální povahy. |
Společenský vliv | |
| Omezuje | vodní zdroje; územní plán; zřizování staveb a zařízení ; terénní úpravy |
| Poznámka | Potenciální ohrožení již existujících objektů, bytové zástavby a pod. |
| Ohrožuje | podzemní voda; život obyvatel; stavby; ovzduší; zdraví obyvatel; technologie a infrastruktura |
| Poznámka | Zvyšování skleníkového efektu v případě neřízené degazace. |
Rizikovost jevu | |
| Jev je | Rizikovy za podminky |
| Podmínka | Nekotrolovaná akumulace plynu v důlních dílech i nadzemních objektech, sklepních prostorách atd. |
Právní rámec | |
| Podpora v legislativě | Pro realizaci degazačních opatření jsou vypracovány standardní postupy. Vlastní degazace má v uhelných revírech dlouhodobou tradici. |
Rozšíření jevu | |
| Rozšíření | Regionalni(kraje, okresy) |
| Rizikové oblasti | Terciérní uhelné pánve (chebská, sokolovská, mostecká), kladensko-rakovnický revír, hornoslezská pánev (ostravská i karvinská část). |
| Přesah do okolních států | Polsko |
| Výskyt v modelových územích projektu | Přehrada Šance; Ústecko |
| Nejbližší lokality modelovému území | mostecká pánev (Ústecko), OKR (Šance) |
Časový charakter | |
| Frekvence výskytů | V případě degazace jde o nepřetržitý proces, který je pouze zčásti řízen, a to zejména v oblastech aktivní těžby. |
| Délka trvání | Degazace probíhá od doby zformování uhlonosných souvrství až po současnost, rizikovost narůstá až v souvislosti s osvojováním suroviny a budováním podzemních prostor i nadzemních objektů v oblastech permanentního uvolňování plynu. |
| Poznámka | Změny rizikovosti jsou spojeny se změnami režimu osvojování uhelné suroviny a změnami systému degazace. |
Monitoring jevu | |
| Jev monitoruje / monitoroval | Závody (provozy) degazace příslušných těžebních organizací. |
| Metody monitoringu | Atmogeochemie, analýzy plynů na obsah metanu. |
| Historicky významné výskyty | Uvolňování metanu a riziko jeho výbuchu v uhelných revírech je staré jako těžba sama a často sahá až do 18. století. |
Informační zdroje | |
| Získávání informací | Obecní úřady, závody degazace, těžební organizace, inspekce ŽP, městská policie a policie ČR. |
| Detailní informace | U těžebních organizací, závodů degazace, důlní inspekce, inspekce ŽP. |
Sestavil: Müller