Vliv horninového prostředí na chemismu vod
| Název | fyzikální a chemické vlastnosti horninového prostředí zásadním způsobem ovlivňují chemismus podzemních a povrchových vod |
| Popis | Voda je základním transpornim a geochemickým činitelem v horninovém prostředí, zároveň je základní složkou biosféry a protože podzemní a povrchové vody spolu úzce souvisí ovlivňuje chemické složení podzemních vod vody povrchové a naopak. Chemické složení podzemních vod je výsledkem vzájemného působení srážkových a povrchových vod, podzemní atmosféry a horninového prostředí. 1) Dlouhodobé využívání prostých podzemních vod s přirozeným anomálním výskytem některých anorganických(např. pH, SO4, NO3, NO2, Cl, Fe, Ra, U, As, Be, Cd) i organických látek, nebo naopak nedostatkem některých základních organických složek (např. Ca, Mg, HCO3, Fe), jako zdrojů pitné vody bez jejich další technologické úpravy vede k poškozování lidského zdraví a v případě výskytu karcinogenních a toxických složek rozpuštěných ve vodě (např. As, CrVI, Hg) následně ke vzniku novotvarů, otravám a posléze smrti. 2) Stupeň nepropustnosti a schopnost sorpce horninového prostředí jsou významnými přirozenými bariéramí v šíření kontaminace podzemní vodou. |
| Laický popis | Chemické složení podzemních vod je výsledkem vzájemného působení srážkových a povrchových vod, podzemní atmosféry a horninového prostředí. -Výskyt podzemních vod s anomálním chemickým složením, pH, obsahem CO2 zvýšuje agresivitu těchto vod na podzemní části staveb a konstrukcí a v důsledku jejich dlouhodobého působení vede k narušení statiky staveb až destrukci. - Dlouhodobé využívání prostých podzemních vod s přirozeným anomálním výskytem některých anorganických(např. pH, SO4, NO3, NO2, Cl, Rn,Fe, Ra, U, As, Be, Cd) i organických látek, nebo naopak nedostatkem některých základních organických složek (např. Ca, Mg, HCO3, Fe), jako zdrojů pitné vody bez jejich další technologické úpravy vede k poškozování lidského zdraví a v případě výskytu karcinogenních a toxických složek rozpuštěných ve vodě (např. As, CrVI, Hg) následně ke vzniku novotvarů, otravám a posléze smrti. |
| Nebezpečí | dlouhodobým účinkem, antropogenním účinkem může být několikanásobně zvýrazněn |
| Problémy | 1) zvyšuje zdravotní rizika, pokud je voda s obsahem zdraví nebezpečných látek bez úpravy využívána jako pitná 2)ekonomické - stabilita staveb, jsouli v kontaktu s agresivními vodami neboť dochází k jejich rychlé korozi - zvyšuje náklady na výrobu či dodávku pitné vody, nutné zpravidla nákladné technologie úpravy vody 3) ekonomické v případě silné až dosti silné propustnosti horninového prostředí přispívá ke snadnému šíření kontaminace prostřednícvím vody |
| Důsledky | 1) při dlouhodobém využívání závadné vody k pití, sprchování či koupelím se projeví zdravotní potíže 2) špatný stav částí staveb a konstrukcí v dosahu agresivních vod |
| Co dělat | Zdraví: 1) v případě využívání vod jako zdrojů pitné vody - pravidelné analýzy podzemních vod ve smyslu vyhl.č. 254/2004 2) v případě zjištění koncentrací nebezpečné látky nad výše uvedenou vyhlášku zajistit jiný kvalitní zdroj vody (zdroje pro hromadné zásobování jsou pravidelně monitorovány a vyráběná pitná voda musi vyhovovat legislativě, na rozdíl od zdrojů individuálního zásobování) 3)v případě, že nelze zajistit jiný zdroj pitné vody, zajistit sestavení filtru od odborné firmy pro odstranění nadlimitní složky (fitry je vždy nutné sestavit na základě aktuálního chemického složení vody) Stavby: 1) při zjištění agresivních podzemních vod během inženýrsko-geologických průzkumných prací, by měl projektant stavby či stavební firma navrhnout vhodné technologie zakládání a vybrat odolné materiály či konstrukce pro základy stavby 2) v případě neúměrných nákladů místo stavby opustit |
| Co NEdělat | Dlouhodobému pití či koupání v závadných vodách. Některé vody obsahující rozpuštěné nebezpečné látky jsou nevhodné i pro zalévání zeleniny, nebo trávy, která je dále konzumována lidmi nebo zvířaty (např. |
Geneze geohazardu | |
| Příčiny | sucho; vulkanismus; zvětrávání; akumulace/přebytek prvků; vodní eroze; radioaktivita; tektonika; deficit prvků; záplavy; sedimentace; teplota klimatu; přívalové povodně; zkrasovatění; plyny |
| Antropogenní pozn. | Těžba, odkaliště, výsypky, staré ekologické zátěže, skládky, zemědělská činnost, lesní hospodářství mohou přímo i nepřímo zvýraznit přirozené geochemické anomálie vod. |
| Souvisejicí procesy | 1) Dlouhodobé využívání prostých podzemních vod s přirozeným anomálním výskytem některých anorganických(např. pH, SO4, NO3, NO2, Cl, Rn,Fe, Ra, U, As, Be, Cd) i organických látek, nebo naopak nedostatkem některých základních organických složek (např. Ca, Mg, HCO3, Fe), jako zdrojů pitné vody bez jejich další technologické úpravy vede k poškozování lidského zdraví a v případě výskytu karcinogenních a toxických složek rozpuštěných ve vodě (např. As, CrVI, Hg) následně ke vzniku novotvarů, otravám a posléze smrti. Porušení přírodních rovnováh může mít dominový efekt, při které se nastarují neřízené, nekontrolovatelné a zpravidla i nevratné procesy. - Stupeň nepropustnosti a schopnost sorpce horninového prostředí jsou významnými přirozenými bariéramí v šíření kontaminace podzemní vodou. |
Společenský vliv | |
| Omezuje | vodní zdroje; územní plán; ochranu přírody; zemědělskou činnost; těžbu nerostných surovin; zřizování staveb a zařízení |
| Poznámka | Výskyt podzemních vod s anomálním chemickým složením, pH, obsahem CO2 zvýšuje agresivitu těchto vod na podzemní části staveb a konstrukcí a v důsledku jejich dlouhodobého působení vede k narušení statiky staveb až destrukci. V oblastech s výskytem těchto vod jsou stavby dražší, neboť jsou vyšší nároky na odolnost základů staveb a konstrukcí. |
| Ohrožuje | podzemní voda; život obyvatel; fauna; flora; stavby; zemědělské kultury/úroda; kulturní a historické památky; povrchová voda; ekosystém/biodiverzita; chráněné území ; zdraví obyvatel; technologie a infrastruktura; půda, horninové prostředí |
| Poznámka | Dlouhodobé využívání prostých podzemních vod s přirozeným anomálním výskytem některých anorganických(např. pH, SO4, NO3, NO2, Cl, Rn,Fe, Ra, U, As, Be, Cd) i organických látek, nebo naopak nedostatkem některých základních organických složek (např. Ca, Mg, HCO3, Fe), jako zdrojů pitné vody bez jejich další technologické úpravy vede k poškozování lidského zdraví a v případě výskytu karcinogenních a toxických složek rozpuštěných ve vodě (např. As, CrVI, Hg) následně ke vzniku novotvarů, otravám a posléze smrti. Vody obsahujicí vysoké koncentrace např. síranů, arsenu, olova a zinku nejsou vhodné pro zavlažování zeleniny Řada vodních organismů je na některé látky citlivější a tak zvýraznění přirozených anomálií ve vodách lidskou činností může vést k zásadním změnám vodních ekosystémů. |
Rizikovost jevu | |
| Jev je | Rizikovy za podminky |
| Podmínka | 1)přítomnost zdraví nebezpečných látek v podzemních vodách, které jsou bez úpravy využívána jako pitná voda 2) přítomnosti silně až dosti silně propustných hornin v průmyslových oblastech, podél dálnic atd. |
Právní rámec | |
| Podpora v legislativě | Zákon 20/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon 164/2001 Sb.,o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon) Vyhláška 423/2001 Sb., kterou se stanoví způsob a rozsah hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírod-ních minerálních vod a další podrobnosti jejich využívání, požadavky na životní prostředí a vybavení přírodních léčebných lázní a náležitosti odborného posudku o využitelnosti přírodních léčivých zdrojů a klimatických podmí-nek k léčebným účelům, přírodní minerální vody k výrobě přírodních minerálních vod a o stavu životního prostředí přírodních léčebných lázní (vyhláška o zdrojích a lázních) Vyhláška 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody vyhláška 391/2004 Sb.,kterou se mění vyhláška č. 139/2003 Sb., o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy Vyhláška č. 159/2003 Sb., kterou se stanoví povrchové vody využívané ke koupání osob Nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech doporočená ČSN 757143 Jakost vody pro závlahy, zejména v ukazatelích síranů, arsenu, olova a zinku. |
Rozšíření jevu | |
| Rozšíření | Lokalni |
| Rizikové oblasti | zpravidla rudní ložiska zvýšený obsah As ve vodách např. Čelina - Mokrsko, Benešovsko, Michalovy Hory, Be - oblast Horních Dubenek As, Zn, Pb - Kaňk, oblast Kutné Hory |
| Výskyt v modelových územích projektu | Ústecko; Vsetínsko |
Časový charakter | |
| Frekvence výskytů | stálost |
| Délka trvání | dlouhodobost (desítky a více let) |
| Poznámka | stálost - propustnost horninového prostředí, resp. potenciální zranitelnost podzemních vod |
Monitoring jevu | |
| Monitorován od | 1960 |
| Monitorován do | 2006 |
| Jev monitoruje / monitoroval | monitorována lokálně jakost vod: - státní pozorovací síť mělkých podzemních vod - ČHMÚ, není pokryto celé území ČR cca od roku 1960 - pravidelně jakost vody u vodních zdrojů pro hromadné zásobování - majitel či provozovatel vodního zdroje na své náklady viz vyhláška 252/2004 Sb. - v okolí zatopených ložisek, kde byla těžba ukončena zejména po 90.let 20. stol. zajišťuje monitoring těžební, nebo nástupní organizace spravující ložisko, podle rozhodnutí příslušného vodoprávního úřadu |
| Metody monitoringu | odběry vzorků podzemních a povrchových vod - sledování jakosti odběry vzorků půd, sedimentů |
| Historicky významné výskyty | např. Kaňk, oblast Kutné Hory - známé od 60.let 20.stol. Mokrsko - Čelina známé od 80.let 20. stol. |
Informační zdroje | |
| Získávání informací | Přirozené anomální koncentrace složek ve vodách jsou zpravidla známy z průzkumů geologických organizací, výzkumů a mapování ČGS, výzkumů Zdravotních ústavů (hygienických stanic), vybrané složky podzemních a povrchových vod monitoruje ČHMU, některá data shromažďuje CENIA. Toxické účinky jsou uvedeny na webstránkách Státního zdravotního ústavu. Každý si může na své náklady najmout firmu pro zjištění geohazardu. Každá takováto firma by měla mít osobu s příslušným oprávněním podle zákona č.??? |
| Detailní informace | 1) státní správa na všech úrovních dotazem na příslušné výzkumné ústavy, MŽP, MZE 2)pokud jsou anomálie zobrazeny v mapách či popsány v publikacích a každý, kdo si zaplatí průzkum včetně stanovení anomálních, resp. nadlimitních složek |
Hydrogeologické mapy ČR, 1:50 000 | |
| Použitelnost | základní podklad |
| Měřítko | 1:50000 |
| Vlastník zdroje | ČGS |
| Forma zpracování | rastr |
| Obor zdroje | Hydrogeologie |
Geodatabáze map radonového rizika ČR 1:50 000 | |
| Měřítko | 1:50000 |
| Vlastník zdroje | ČGS |
| Forma zpracování | vektor |
| Obor zdroje | Geochemie |
GEOČR 25 - geologické mapy 1:25 000 | |
| Použitelnost | geologický podklad |
| Měřítko | 1:25000 |
| Vlastník zdroje | ČGS |
| Forma zpracování | vektor |
| Obor zdroje | Geologie |
Mapy vegetačního krytu ? | |
| Použitelnost | korelace s případnou zemědělskou činností |
| Obor zdroje | Ostatní |
Skládky | |
| Použitelnost | odlišení antropogenní a přirozené zátěže |
| Měřítko | 1:50000 |
| Vlastník zdroje | VÚV |
| Obor zdroje | Ostatní |
Geochemie povrchových vod ČR | |
| Sledované prvky | As,Pb,Be,Cd,Cu,Zn,Sr, li |
| Použitelnost | základní data |
| Měřítko | 1:50000 |
| Vlastník zdroje | ČGS |
| Obor zdroje | Geochemie; Hydrogeologie |
Litogeochemická databáze ČR | |
| Sledované prvky | As, Pb, Be,Cu, Zn, Li, Na, K, Ca, Mg, Ba Sr,Cr, U, Ag, Mo, Sn,Hg, Ni, V,CaO, K2O,P2O5, MgO |
| Použitelnost | základní zdroj dat |
| Měřítko | 1:50000 |
| Vlastník zdroje | ČGS |
| Obor zdroje | Geochemie |
Databáze starých ekologických zátěží | |
| Sledované prvky | kovy, sírany, chloridy, |
| Použitelnost | odlišení antropogenních a přirozených anomálií |
| Vlastník zdroje | MŽP ČR |
| Obor zdroje | Geochemie |
Geochemické zátěže plošného rozsahu v půdách | |
| Použitelnost | doplnění rozsahu anomálií, korelace s výskyty ve vodách |
| Vlastník zdroje | ČGS ? |
| Použitelnost zdroje | antropogenní Pb, Hg, Ni, Cr a Cd. |
| Obor zdroje | Pedologie; Geochemie |
Mapa celkových obsahů As, Be, Cg, Pb, a Zn v půdách, 1:200 000 | |
| Použitelnost | korelace s vodami, upřesnění rozsahu území |
| Měřítko | 1:200000 |
| Vlastník zdroje | VÚMOP |
| Použitelnost zdroje | neobsahuje koncentrace výše uvedených prvků v nivních půdách podél toku Labe, neboť tyto půdy jsou zatíženy především antropogenní kontaminací z průmyslových závodů nacházejících se podél toku Labe |
| Forma zpracování | rastr |
| Obor zdroje | Pedologie; Geochemie |
Geochemická měření (1996-2004) - databáze | |
| Použitelnost | doplnění dat |
| Vlastník zdroje | Geofond |
| Použitelnost zdroje | 1996 - 2004 Geomin družstvo, Jihlava na základě smlouvy s Ministerstvem hospodářství ČR, od roku 1997 s Ministerstvem životního prostředí ČR. |
| Forma zpracování | vektor |
| Obor zdroje | Geochemie |
Průzkumná území pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů | |
| Použitelnost | kontrola s vyskytem přirozených anomálií |
| Vlastník zdroje | Geofond |
| Obor zdroje | Ložisková geologie |
Registr ložisek nerostných surovin | |
| Použitelnost | upřesnění rozsahu přirozených anomálií |
| Vlastník zdroje | Geofond |
| Obor zdroje | Ložisková geologie |
Haldy | |
| Použitelnost | rozlišení přirozených anomálií od antropogenních |
| Vlastník zdroje | Geofond |
| Obor zdroje | Inženýrská geologie |
Stará důlní díla | |
| Použitelnost | případně antropogenní zvýraznění přirozených anomálií |
| Vlastník zdroje | Geofond |
| Obor zdroje | Ložisková geologie |
Hydrogeologická data | |
| Použitelnost | základní zdroj dat |
| Vlastník zdroje | Geofond |
| Obor zdroje | Hydrogeologie |
Sestavil: Kadlecová, Majer, Cuřín