:: GeoHAZARDY ::
Katalog geologických rizik

Vliv horninového prostředí na chemismu vod


Názevfyzikální a chemické vlastnosti horninového prostředí zásadním způsobem ovlivňují chemismus podzemních a povrchových vod
PopisVoda je základním transpornim a geochemickým činitelem v horninovém prostředí, zároveň je základní složkou biosféry a protože podzemní a povrchové vody spolu úzce souvisí ovlivňuje chemické složení podzemních vod vody povrchové a naopak. Chemické složení podzemních vod je výsledkem vzájemného působení srážkových a povrchových vod, podzemní atmosféry a horninového prostředí. 1) Dlouhodobé využívání prostých podzemních vod s přirozeným anomálním výskytem některých anorganických(např. pH, SO4, NO3, NO2, Cl, Fe, Ra, U, As, Be, Cd) i organických látek, nebo naopak nedostatkem některých základních organických složek (např. Ca, Mg, HCO3, Fe), jako zdrojů pitné vody bez jejich další technologické úpravy vede k poškozování lidského zdraví a v případě výskytu karcinogenních a toxických složek rozpuštěných ve vodě (např. As, CrVI, Hg) následně ke vzniku novotvarů, otravám a posléze smrti. 2) Stupeň nepropustnosti a schopnost sorpce horninového prostředí jsou významnými přirozenými bariéramí v šíření kontaminace podzemní vodou.
Laický popisChemické složení podzemních vod je výsledkem vzájemného působení srážkových a povrchových vod, podzemní atmosféry a horninového prostředí. -Výskyt podzemních vod s anomálním chemickým složením, pH, obsahem CO2 zvýšuje agresivitu těchto vod na podzemní části staveb a konstrukcí a v důsledku jejich dlouhodobého působení vede k narušení statiky staveb až destrukci. - Dlouhodobé využívání prostých podzemních vod s přirozeným anomálním výskytem některých anorganických(např. pH, SO4, NO3, NO2, Cl, Rn,Fe, Ra, U, As, Be, Cd) i organických látek, nebo naopak nedostatkem některých základních organických složek (např. Ca, Mg, HCO3, Fe), jako zdrojů pitné vody bez jejich další technologické úpravy vede k poškozování lidského zdraví a v případě výskytu karcinogenních a toxických složek rozpuštěných ve vodě (např. As, CrVI, Hg) následně ke vzniku novotvarů, otravám a posléze smrti.
Nebezpečídlouhodobým účinkem, antropogenním účinkem může být několikanásobně zvýrazněn
Problémy1) zvyšuje zdravotní rizika, pokud je voda s obsahem zdraví nebezpečných látek bez úpravy využívána jako pitná 2)ekonomické - stabilita staveb, jsouli v kontaktu s agresivními vodami neboť dochází k jejich rychlé korozi - zvyšuje náklady na výrobu či dodávku pitné vody, nutné zpravidla nákladné technologie úpravy vody 3) ekonomické v případě silné až dosti silné propustnosti horninového prostředí přispívá ke snadnému šíření kontaminace prostřednícvím vody
Důsledky1) při dlouhodobém využívání závadné vody k pití, sprchování či koupelím se projeví zdravotní potíže 2) špatný stav částí staveb a konstrukcí v dosahu agresivních vod
Co dělatZdraví: 1) v případě využívání vod jako zdrojů pitné vody - pravidelné analýzy podzemních vod ve smyslu vyhl.č. 254/2004 2) v případě zjištění koncentrací nebezpečné látky nad výše uvedenou vyhlášku zajistit jiný kvalitní zdroj vody (zdroje pro hromadné zásobování jsou pravidelně monitorovány a vyráběná pitná voda musi vyhovovat legislativě, na rozdíl od zdrojů individuálního zásobování) 3)v případě, že nelze zajistit jiný zdroj pitné vody, zajistit sestavení filtru od odborné firmy pro odstranění nadlimitní složky (fitry je vždy nutné sestavit na základě aktuálního chemického složení vody) Stavby: 1) při zjištění agresivních podzemních vod během inženýrsko-geologických průzkumných prací, by měl projektant stavby či stavební firma navrhnout vhodné technologie zakládání a vybrat odolné materiály či konstrukce pro základy stavby 2) v případě neúměrných nákladů místo stavby opustit
Co NEdělatDlouhodobému pití či koupání v závadných vodách. Některé vody obsahující rozpuštěné nebezpečné látky jsou nevhodné i pro zalévání zeleniny, nebo trávy, která je dále konzumována lidmi nebo zvířaty (např.

Geneze geohazardu

Příčinysucho; vulkanismus; zvětrávání; akumulace/přebytek prvků; vodní eroze; radioaktivita; tektonika; deficit prvků; záplavy; sedimentace; teplota klimatu; přívalové povodně; zkrasovatění; plyny
Antropogenní pozn.Těžba, odkaliště, výsypky, staré ekologické zátěže, skládky, zemědělská činnost, lesní hospodářství mohou přímo i nepřímo zvýraznit přirozené geochemické anomálie vod.
Souvisejicí procesy1) Dlouhodobé využívání prostých podzemních vod s přirozeným anomálním výskytem některých anorganických(např. pH, SO4, NO3, NO2, Cl, Rn,Fe, Ra, U, As, Be, Cd) i organických látek, nebo naopak nedostatkem některých základních organických složek (např. Ca, Mg, HCO3, Fe), jako zdrojů pitné vody bez jejich další technologické úpravy vede k poškozování lidského zdraví a v případě výskytu karcinogenních a toxických složek rozpuštěných ve vodě (např. As, CrVI, Hg) následně ke vzniku novotvarů, otravám a posléze smrti. Porušení přírodních rovnováh může mít dominový efekt, při které se nastarují neřízené, nekontrolovatelné a zpravidla i nevratné procesy. - Stupeň nepropustnosti a schopnost sorpce horninového prostředí jsou významnými přirozenými bariéramí v šíření kontaminace podzemní vodou.

Společenský vliv

Omezujevodní zdroje; územní plán; ochranu přírody; zemědělskou činnost; těžbu nerostných surovin; zřizování staveb a zařízení
PoznámkaVýskyt podzemních vod s anomálním chemickým složením, pH, obsahem CO2 zvýšuje agresivitu těchto vod na podzemní části staveb a konstrukcí a v důsledku jejich dlouhodobého působení vede k narušení statiky staveb až destrukci. V oblastech s výskytem těchto vod jsou stavby dražší, neboť jsou vyšší nároky na odolnost základů staveb a konstrukcí.
Ohrožujepodzemní voda; život obyvatel; fauna; flora; stavby; zemědělské kultury/úroda; kulturní a historické památky; povrchová voda; ekosystém/biodiverzita; chráněné území ; zdraví obyvatel; technologie a infrastruktura; půda, horninové prostředí
PoznámkaDlouhodobé využívání prostých podzemních vod s přirozeným anomálním výskytem některých anorganických(např. pH, SO4, NO3, NO2, Cl, Rn,Fe, Ra, U, As, Be, Cd) i organických látek, nebo naopak nedostatkem některých základních organických složek (např. Ca, Mg, HCO3, Fe), jako zdrojů pitné vody bez jejich další technologické úpravy vede k poškozování lidského zdraví a v případě výskytu karcinogenních a toxických složek rozpuštěných ve vodě (např. As, CrVI, Hg) následně ke vzniku novotvarů, otravám a posléze smrti. Vody obsahujicí vysoké koncentrace např. síranů, arsenu, olova a zinku nejsou vhodné pro zavlažování zeleniny Řada vodních organismů je na některé látky citlivější a tak zvýraznění přirozených anomálií ve vodách lidskou činností může vést k zásadním změnám vodních ekosystémů.

Rizikovost jevu

Jev jeRizikovy za podminky
Podmínka1)přítomnost zdraví nebezpečných látek v podzemních vodách, které jsou bez úpravy využívána jako pitná voda 2) přítomnosti silně až dosti silně propustných hornin v průmyslových oblastech, podél dálnic atd.

Právní rámec

Podpora v legislativěZákon 20/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon 164/2001 Sb.,o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon) Vyhláška 423/2001 Sb., kterou se stanoví způsob a rozsah hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírod-ních minerálních vod a další podrobnosti jejich využívání, požadavky na životní prostředí a vybavení přírodních léčebných lázní a náležitosti odborného posudku o využitelnosti přírodních léčivých zdrojů a klimatických podmí-nek k léčebným účelům, přírodní minerální vody k výrobě přírodních minerálních vod a o stavu životního prostředí přírodních léčebných lázní (vyhláška o zdrojích a lázních) Vyhláška 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody vyhláška 391/2004 Sb.,kterou se mění vyhláška č. 139/2003 Sb., o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy Vyhláška č. 159/2003 Sb., kterou se stanoví povrchové vody využívané ke koupání osob Nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech doporočená ČSN 757143 Jakost vody pro závlahy, zejména v ukazatelích síranů, arsenu, olova a zinku.

Rozšíření jevu

RozšířeníLokalni
Rizikové oblastizpravidla rudní ložiska zvýšený obsah As ve vodách např. Čelina - Mokrsko, Benešovsko, Michalovy Hory, Be - oblast Horních Dubenek As, Zn, Pb - Kaňk, oblast Kutné Hory
Výskyt v modelových územích projektuÚstecko; Vsetínsko

Časový charakter

Frekvence výskytůstálost
Délka trvánídlouhodobost (desítky a více let)
Poznámkastálost - propustnost horninového prostředí, resp. potenciální zranitelnost podzemních vod

Monitoring jevu

Monitorován od1960
Monitorován do2006
Jev monitoruje / monitorovalmonitorována lokálně jakost vod: - státní pozorovací síť mělkých podzemních vod - ČHMÚ, není pokryto celé území ČR cca od roku 1960 - pravidelně jakost vody u vodních zdrojů pro hromadné zásobování - majitel či provozovatel vodního zdroje na své náklady viz vyhláška 252/2004 Sb. - v okolí zatopených ložisek, kde byla těžba ukončena zejména po 90.let 20. stol. zajišťuje monitoring těžební, nebo nástupní organizace spravující ložisko, podle rozhodnutí příslušného vodoprávního úřadu
Metody monitoringuodběry vzorků podzemních a povrchových vod - sledování jakosti odběry vzorků půd, sedimentů
Historicky významné výskyty např. Kaňk, oblast Kutné Hory - známé od 60.let 20.stol. Mokrsko - Čelina známé od 80.let 20. stol.

Informační zdroje

Získávání informacíPřirozené anomální koncentrace složek ve vodách jsou zpravidla známy z průzkumů geologických organizací, výzkumů a mapování ČGS, výzkumů Zdravotních ústavů (hygienických stanic), vybrané složky podzemních a povrchových vod monitoruje ČHMU, některá data shromažďuje CENIA. Toxické účinky jsou uvedeny na webstránkách Státního zdravotního ústavu. Každý si může na své náklady najmout firmu pro zjištění geohazardu. Každá takováto firma by měla mít osobu s příslušným oprávněním podle zákona č.???
Detailní informace1) státní správa na všech úrovních dotazem na příslušné výzkumné ústavy, MŽP, MZE 2)pokud jsou anomálie zobrazeny v mapách či popsány v publikacích a každý, kdo si zaplatí průzkum včetně stanovení anomálních, resp. nadlimitních složek

Hydrogeologické mapy ČR, 1:50 000

Použitelnostzákladní podklad
Měřítko1:50000
Vlastník zdrojeČGS
Forma zpracovánírastr
Obor zdrojeHydrogeologie

Geodatabáze map radonového rizika ČR 1:50 000

Měřítko1:50000
Vlastník zdrojeČGS
Forma zpracovánívektor
Obor zdrojeGeochemie

GEOČR 25 - geologické mapy 1:25 000

Použitelnostgeologický podklad
Měřítko1:25000
Vlastník zdrojeČGS
Forma zpracovánívektor
Obor zdrojeGeologie

Mapy vegetačního krytu ?

Použitelnostkorelace s případnou zemědělskou činností
Obor zdrojeOstatní

Skládky

Použitelnostodlišení antropogenní a přirozené zátěže
Měřítko1:50000
Vlastník zdrojeVÚV
Obor zdrojeOstatní

Geochemie povrchových vod ČR

Sledované prvkyAs,Pb,Be,Cd,Cu,Zn,Sr, li
Použitelnostzákladní data
Měřítko1:50000
Vlastník zdrojeČGS
Obor zdrojeGeochemie; Hydrogeologie

Litogeochemická databáze ČR

Sledované prvkyAs, Pb, Be,Cu, Zn, Li, Na, K, Ca, Mg, Ba Sr,Cr, U, Ag, Mo, Sn,Hg, Ni, V,CaO, K2O,P2O5, MgO
Použitelnostzákladní zdroj dat
Měřítko1:50000
Vlastník zdrojeČGS
Obor zdrojeGeochemie

Databáze starých ekologických zátěží

Sledované prvky kovy, sírany, chloridy,
Použitelnostodlišení antropogenních a přirozených anomálií
Vlastník zdrojeMŽP ČR
Obor zdrojeGeochemie

Geochemické zátěže plošného rozsahu v půdách

Použitelnostdoplnění rozsahu anomálií, korelace s výskyty ve vodách
Vlastník zdrojeČGS ?
Použitelnost zdrojeantropogenní Pb, Hg, Ni, Cr a Cd.
Obor zdrojePedologie; Geochemie

Mapa celkových obsahů As, Be, Cg, Pb, a Zn v půdách, 1:200 000

Použitelnostkorelace s vodami, upřesnění rozsahu území
Měřítko1:200000
Vlastník zdrojeVÚMOP
Použitelnost zdrojeneobsahuje koncentrace výše uvedených prvků v nivních půdách podél toku Labe, neboť tyto půdy jsou zatíženy především antropogenní kontaminací z průmyslových závodů nacházejících se podél toku Labe
Forma zpracovánírastr
Obor zdrojePedologie; Geochemie

Geochemická měření (1996-2004) - databáze

Použitelnostdoplnění dat
Vlastník zdrojeGeofond
Použitelnost zdroje1996 - 2004 Geomin družstvo, Jihlava na základě smlouvy s Ministerstvem hospodářství ČR, od roku 1997 s Ministerstvem životního prostředí ČR.
Forma zpracovánívektor
Obor zdrojeGeochemie

Průzkumná území pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů

Použitelnostkontrola s vyskytem přirozených anomálií
Vlastník zdrojeGeofond
Obor zdrojeLožisková geologie

Registr ložisek nerostných surovin

Použitelnostupřesnění rozsahu přirozených anomálií
Vlastník zdrojeGeofond
Obor zdrojeLožisková geologie

Haldy

Použitelnostrozlišení přirozených anomálií od antropogenních
Vlastník zdrojeGeofond
Obor zdrojeInženýrská geologie

Stará důlní díla

Použitelnostpřípadně antropogenní zvýraznění přirozených anomálií
Vlastník zdrojeGeofond
Obor zdrojeLožisková geologie

Hydrogeologická data

Použitelnostzákladní zdroj dat
Vlastník zdrojeGeofond
Obor zdrojeHydrogeologie

Sestavil: Kadlecová, Majer, Cuřín
Geohazardy, prohlížecí aplikace, Pavel Bokr Portál geohazardů Svahové nestability