příkrov horninové těleso (tzv. alochton), které bylo přemístěno tektonicky nebo gravitačním skluzem na jinou horninovou jednotku (tzv. autochton) původně velmi vzdálenou (nejméně 5 km) - obr. 166; smysl pohybuje relativní, často mohlo jít spíše o podsunování než přesunování. U příkrovu se rozeznávají jejich čela (případně digitac), těla a kořeny neboli kořenové zóny. Kořenové zóny, z nichž příkrovy vycházejí, bývají často strmě ukloněny a silně postiženy kinetickou metamorfózou. Nastalo-li vymáčknutí hmoty příkrovu, v kořenové oblasti zbývá po něm jen jizva. Kořeny příkrovů však mnohdy bývají zakryty mladšími, tj. výše ležícími příkrovy. Báze příkrovu bývá často tektonicky drcena (tektonická melanž) a plocha, podél níž nastal pohyb, se nazývá bazální přesunová plocha (šariáž). Podle stavby se rozlišují 1. příkrovy vrásové, které jsou jen rozsáhlou ležatou vrásou. Nejčastější jsou vrásové příkrovy s redukovaným středním ramenem, takže tyto příkrovy jsou na přechodu k dalšímu typu, jímž jsou 2. příkrovy kerné. Ty jsou nejčetnější a jsou to přesunuté kry podle různě orientovaných ploch (obr. 167). Příkrovová stavba byla příčinou vzniku četných pohoří, tzv. příkrovových pohoří (např. Alpy - obr. 2, Tektonické schéma Alp
Obr. 2. Tektonické schéma Západních a Východních Alp Příkrovová stavba
Obr. 166. Řez a blokdiagram příkrovu spočívajícího na autochtonu. Schematický řez interkratonním pásemným pohořím
Obr. 167. 1 - pozorovaný stav, 2 - původní stav. Schéma tektonické stavby vnitřních Západních Karpat (šířka řezu asi 100 km).
Obr. 250. OdkazyNa tento termín se odkazujealochtonní autochtonní okno tektonické okno tektonika
| |
