polygonální půda  1. půda mající na svém povrchu polygonální (tj. mnohoúhelníkové) až kruhové útvary vzniklé zrnitostním vytříděním (hrubší horninové úlomky tvoří hranice polygonů); vzniká opakovaným působením mrazu a tání zvláště v polárních a subpolárních oblastech;

2. půdy s mnohoúhelníkovým povrchem jakéhokoliv původu.

Rozšířené a aktualizované vydání Encyklopedie geologie můžete zakoupit v on-line obchodu České geologické služby .