mořské dno (obr. 138) dělí se podle hloubky a svažitosti na 1. pevninský (kontinentální) šelf, který je pokračováním pevniny pod mořskou hladinou; má nepatrný úklon a jeho průměrná šířka činí 75 km a spodní hloubková hranice značně kolísá, bývá však konvenčně kladena do hloubky 200 m; 2. pevninský (kontinentální) svah, strmý ve své svrchní části a rozrytý podmořskými kaňon zasahujícími někdy i do šelfu. Horní hranicí je okraj šelfu, spodní hranicí je 3. pevninské (kontinentální) úpatí, které při svém malém úklonu (v průměru 1 až 2°) je přechodem mezi pevninským svahem a hlubokomořským dnem. Průměrná šířka úpatí je asi 1 000 km a začíná v hloubce 1 500 až 3 000 m a pokračuje do 4 000 až 6 000 m; je pokryto mocnými sedimenty, zčásti uloženými turbiditními proudy; 4. hlubokomořské dno, které je kryto nejmladšími sedimenty vyrovnávajícími morfologické rozdíly; je členěno pouze hlubokomořskými příkopy (prolo), středooceánskými aj. hřbety a izolovanými podmořskými horami (mají-li plochý vrchol, nazývají se guyo). Rovinné části dna se nazývají hlubokomořská neboli abysální rovina. Morfologie mořského dna a sedimentační oblasti (velmi schematizováno).
Obr. 138. OdkazyNa tento termín se odkazujeabysální hlubokomořský kontinentální (neboli pevninský) okraj kontinentální šelf, svah, úpatí pevninský svah, úpatí šelf svah pevninský úpatí
| |
