křída (hornina) nedostatečně zpevněný až drobivý, pórovitý a velmi jemnozrnný vápenec většinou bělavé barvy, o vysokém stupni čistoty (nad 90 % CaCO3). Na složení mořských kříd se podílejí zejména kokolit, planktonní foraminifery a další organické zbytky. Zvláště typické jsou křídy mezozoického stáří, které se ukládaly v mělkých pánvích (kolem hloubky 300 m nebo méně). Křídy často obsahují příměs glaukonitu, fosfátu a hojné rohovce (pazourek aj. - obr. 108). Vápence podobných fyzikálních vlastností i chemického složení se ukládaly i v některých jezerech, a to zejména chemickým nebo biochemickým srážením (vliv vodního rostlinstva) apod. ; tyto jezerní křídy často obsahují organické látky. Sled vrstev křídy vícenásobně se opakující v uloženinách křídového
Obr. 108. Sled vrstev křídy (horniny) vícenásobně se opakující (v různě úplném vývoji) v uloženinách křídového stáří. Etretat, Francie. Odkazy
| |
