izostáze stav přibližné hydrostatické rovnováhy velkých zemských bloků, dosažený v tzv. kompenzační hloubce. Cokoliv porušuje tento stav, vyvolává další pochody směřující k dosažení rovnováhy. Např. je-li výška horstva snížena denudací, je to kompenzováno jeho výzdvihem, naopak bloky klesají pod tíhou kontinentálního ledovec a opět stoupají po jeho odtáni. Ve smyslu těchto představ ?plave" hmota kontinentů na hustším podloží (Zem) - obr. 84. Dvě základní teorie izostáze
Obr. 84. Podle Airyho (A) mají zemské bloky stejnou hustotu a jejich rozdílná výška je vyrovnávána jejich různou mocností. Podle Prattovy teorie (P) mají vyšší bloky nižší hustotu, a naopak. V obou případech zabořením bloků do podloží o vyšší hustotě jsou rozdílné hustoty nebo mocnosti bloků vyrovnávány (kompenzovány). Ani jedna z teorií neplatí bezvýhradně, a proto byly tyto teorie různě modifikovány nebo kombinovány. Odkazy
| |
