droba  nejednotně definovaný druh pískovec. Obsahuje nejméně 15 až 20 % jílovito-siltové základní hmoty a hojně nestabilních minerálů (živců) a hornin (při převaze živců jde o živcovou drobu, při převaze úlomků hornin jde o litickou drobu -obr. 156). Klastická zrna bývají převážně ostohranná a stupeň vytřídění je nízký. Droby jsou někdy tence vrstevnaté, časté je gradační zvrstvení a leckdy lze pozorovat plastické synsedimentární deformace; časté jsou nerovnosti vrstevních ploch, naproti tomu šikmé zvrstvení není pro droby typické. Droby bývají šedé barvy a často tvoří mocná souvrství spjatá s břidlicemi, rohovci a submarinními výlevy bazik. Mnohé byly ukládány v geosynklinálách, zčásti nepochybně turbiditními proudy, a to v tektonicky aktivních oblastech. Obdobný pískovec s nižším obsahem nestabilních složek se nazývá drobovitý pískovec. Je to snad nejčastější pískovec a tvoří přechodní typ mezi drobou a křemenným pískovcem.

Rozšířené a aktualizované vydání Encyklopedie geologie můžete zakoupit v on-line obchodu České geologické služby .