amfibolit   regionálně metamorfovaná hornina (krystalická břidlice, mezozóna až katazóna) zelenavě černé barvy, složená hlavně z obecného amfibolu a plagioklasu. Pravidelné uspořádání amfibolových prizmat způsobuje lineaci; za přítomnosti biotitu je hornina břidličnatá. A vznikají v podmínkách amfibolitové facie při 500 °C (metamorfismus), a to jak z hornin sedimentárních (paraamfibolity), tak magmatických (ortoamfibolity). Prvé vznikají z vápnitých jílovců, slínovců či vulkano-sedimentárních hornin, druhé z bazaltů, spilitů, dioritů a gaber. Některé mohly vzniknout i metasomaticky, reakcí nečistých vápenců nebo dolomitů s emanacemi dodávajícími Si, Mg a Fe. Minerální složení a. je proto velmi proměnlivé. Horniny bohaté aktinolitem nebo glaukofánem se nazývají odlišně (amfibolová břidlice) (vzniká v jiné metamorfní facii). amfibolovec.

Odkazy

amfibolovec emanace metamorfismus metamorfismus

Na tento termín se odkazuje

ortoamfibolit para- paraamfibolit

Rozšířené a aktualizované vydání Encyklopedie geologie můžete zakoupit v on-line obchodu České geologické služby .