zlom neboli dislokace (adj. dislokovaný, dislokační) puklina v hornině, podél níž nastal pozorovatelný pohyb, obvykle výrazně ukloněný. Délka zlomů může činit několik metrů, ale také desítky i stovky kilometrů a vertikální složka pohybu může být od decimetru až k několika kilometrům. Celky oddělené zlomem se nazývají kry (popř. bloky) a podle jejich pozice vůči zlomu se rozeznávají nadložní a podložní kry. Vzdálenost dislokovaných ker se nazývá amplituda zlomu a rozeznávají se různé její složky, zejména horizontální a vertikální. Celková svislá vzdálenost obou ker se nazývá výškou skoku u poklesů a výškou zdvihu u přesmyků. Zlomová neboli dislokační plocha, podél níž nastal pohyb, bývá často výrazně rýhována; rýhy neboli striace jsou často ukazateli směru pohybu ker. Při zlomové ploše bývají vrstvy někdy vyvlečeny (obr. 255) a toto vyvlečení také prozrazuje směr pohybu; zlomy tohoto druhu se označují jako zlomy s vlekem na rozdíl od zlomů kerných neboli prostých. Klasifikace zlomů je založena na různých hlediskách: 1. podle orientace vůči vrstvám se rozeznávají zlomy směrné (paralelní se směrem vrstev), kosé neboli diagonální a příčné neboli transversální; 2. podle orientace vůči regionálním strukturám se rozlišují zlomy podélné (longitudinální), kosé (diagonální) a příčné (transversální); 3. podle úklonu zlomových ploch zlomy vodorovně, ploše, strmě a vertikálně ukloněné; 4. podle pohybu ker a jejich pozice vůči zlomové ploše se rozeznávají a) poklesy, které se vyznačují přemístěním nadložní kry směrem dolů, b) přesmyky, je-li nadložní kra přemístěna vzhůru vůči kře podložní; podle úklonu zlomové plochy se rozeznávají zdvihy (úklon přes 60°), přesmyky s. s. (30 až 60°) a násuny, přesuny (pod 30°) a c) posuny, kdy hlavní pohybovou složkou byl horizontální pohyb (obr. 256). Pohyby vedoucí ke vzniku zlomů se většinou skládaly z více pohybových složek a často k nim přistupoval i pohyb rotační (obr. 257). tektonik, vrása, příkrov, hrást, prolom. Vyvlečení vrstevObr. 255. 1 - flexura, 2 - vyvlečení (redukce) ramene, 3 - pokračujícím vyvlečením vzniká pokles s vlekem, 4 - překocená vrása, 5 - částečné vyvlečení středního ramene, 6 - úplnou redukcí středního ramene vzniká vrásový přesmyk. Základní druhy zlomůObr. 256. 1 - vertikální pokles, 2 - pokles podél ukloněné zlomové spáry, 3 - přesmyk, 4 - posun. (Přerušovaná čára pod obrázky 1 až 3 ukazuje, zda zlom způsobí oddálení nebo směstnání ker.). OdkazyNa tento termín se odkazujedislokace násun pokles posun přesmyk přesun tektonika vlek vrstev vyvlečení
| |