pánev 1. v geomorfologii okrouhlá deprese na pevnině s konkávní (pánvovitou) sedimentární výplní; 2. uhelná, ropná aj. p. , oblast, v níž je možno exploatovat příslušnou surovinu; 3. hydrogeologická p. , oblast, v níž podzemní toky tečou k společným místům výtoku; 4. artéská p. artéský vrt; 5. sedimentační p. , deprese okrouhlého nebo protáhlého tvaru, o rozměru od kilometru do několika tisíců kilometrů, situovaná uvnitř kontinentu nebo při jeho okraji, s konkávně ukládanými, převážně mořskými sedimenty (např. česká křídová pánev, pařížská pánev, pánve vyplněné molasou). Velká mocnost uloženin často dokazuje, že subsidence pokračovala i v průběhu sedimentace. Typické pánve jsou depresemi v kratonech (tj. intrakratonní deprese), jejichž sedimentární výplň nebyla obvykle intenzivněji vrásněna (na rozdíl od typických geosynklinál). Text: Prof. Jan PetránekOdkazy
| |