| Úvod > Expedice > Zima 2005 |
|
Internetový deník expediceOstrov James Ross, 9. března 2005 Po vylodění 24. 2. bylo příznivé počasí, takže budova stanice, resp. její obytné části, která byla přivezena, byla během 10ti dnů postavena. V noci na pondělí 7. 3. přišla sněhova vánice. Všech 9 kontejnerů bylo již přemístěno z pláže na svá místa. Do Punta Arenas bychom se měli vrátit 15. 3. 2005. S pozdravem Bedřich Ostrov James Ross, 28. února 2005 Podle zprávy H. Adámka dorazil 24. 2. k ostrovu James Ross chilský ledoborec Almirante Oscaro Viel. Za příznivého počasí se podařilo vylodit materiál pro výstavbu budoucí české stanice. Během operace, která trvala 36 hodin, bylo s pomocí vrtulníku, pontonu, buldozeru a velkého úsilí všech přítomných vyloženo celkem 130 tun materiálu. Stavba české antarktické stanice na ostrově James Ross začala na plné obrátky!  Ostrov James Ross, 14. února 2005 Ahoj lidičky, tak jsme si se Zdenkem udělali třídenní terénní výšlap se stanem, spacáky a jídlem až k Whisky Bay. Za tři dny jsme nachodili asi 80 km, většinou tak s dvacetikilovými batohy na zádech (protože já bez 10 kil foťáků, objektivů a blesků nedám ani ránu). Bylo to fakt super, až na to počasí, pořád nám foukal dosti silný vítr, obvykle přesně proti našemu pochodu, takže to byl místy boj o každý metr. Taky ta záda už při včerejším návratu (i se vzorkem ze stratigraficky nejspodnější polohy pískovce v rámci Kotick Point Formation) nějak přestávala sloužit... Dneska v neděli jsme už zase v táboře, který se hodně změnil. Kluci museli zakopat slavný Pinquin, jinak by uletěl směr Marambio a Argentinci by ho mohli považovat za špionážní balón. Kolem tohoto stanu nahromadili kupy zeminy a navrch naskládali bedny se zásobami, takže teď vykukuje nad „okolní“ teren jen nějakých 30 cm. Ze stanu Pinquin se tím pádem stal pouze společenský a vařicí stan, ale nohy docela mrznou, protože podlaha je uz na permafrostu. Ještě že máme na spaní tři argentinske stany Cacique, které vydrží úplně všechno, holt lešenové trubky jsou základ, ale do terénu bych to nosit nechtěl - každý váží asi 50 kilo. My jsme se v terénu taky moc nenudili, protože když jsme v pátek přišli, tedy spiše se připlazili z terénu, tak stan Hannah extremné série pro horolezce ležel na zemi, tyčky otočené přesně naopak a byl asi 40 cm vysoký, takže jsme asi dvě hodiny sbírali deskovitě se rozpadající slepence Whisky Bay Formation a stavěli z toho zídku, aby stan přežil. Šlo to pomalu, protože ty konglomeráty dělaly desky asi 3-4 cm tlusté a bylo jich třeba stovky než to vyrostlo alespoň do metru a chránilo to stan. Bohužel v okolí se zrovna nějak "neurodily" bazalty, z kterých by to přibývalo mnohem rychleji. Ale potom se už v tom stanu dalo i spát. Počasí je teď opravdu dost hnusné. Několik dni dokonce pršelo, teď se ochladilo a sněží, naštěstí ten vítr se zase umoudřil a fouká celkem přijatelně. Dneska se ani do terénu nedá jít, protože by člověk byl za chvíli úplně mokrý a tak po dlouhe době zase světíme neděli nebo spíše dnešní Hynkovy narozeniny. Taky jsem nad San Carlos Point nasbíral kupu téměř celých pekténu na lokalitě, ze které nám vloni Pancho Medina dával vzorek na stronciové datování, je jich tam opravdu kupa a nejsou ani moc pomlácené. V pondělí Bedřich s Hynkem odešli směrem k Whisky Bay, kde jsme jim zanechali postavený stan. Počasí se zase trochu změnilo. Už je zase pod nulou a fouká tak středně silný vítr, moře je teď plné ker, které lemují celý břeh. Tak to je pro dnešek asi všechno, moc Vás zdravím! ahojky Dan Ostrov James Ross, 5. února 2005 Ahoj všichni, tak jsem se zase dokopal k tomu, abych napsal pár řádek. Vcera odletěli Pavel Prošek a Kamil Laska na Marambio, bylo celý den naprosto fantastické počasí, pražilo slunce, úplně jasno, teploty šplhaly až k deseti stupňům plus a bylo bezvětří, takže argentinští kondoři mohli klidně nastartovat svoje Belly a stahovat jednotlivé kempující skupiny. Dneska už se počasí lehce pokazilo, bylo sice opravdu teplo, přes den 5-7 °C ve stínu, ale už bylo zase totálně zataženo a začal foukat vítr, který je teď večer už docela mrazivý.  Od Manuela Liria, který končil svůj pobyt asi 4 km od nas poblíž Cape Lachman, jsme dostali hromadu jídla, takže rozhodně nebudeme mít v nejbližším měsíci nouzi o potraviny. Jen ta skladba je pro stšedoevropana lehce zarážející, aktualně máme asi 80 kg prvotřídního hovězího, ale jen 2 kg těstovin, 3 kg rýže, 3 kg brambor a asi 5 kg sušené zeleniny do polévky. Takže se vaří stále samé maso, z toho silný vývar plný sušené zeleniny. Dneska jsme udělali něco jako guláš, ale bylo to bez přílohy, tedy uvnitř bylo trochu brambor, tak jsme k tomu přikusovali alespoň suchary... Já už pomalu dokončuji práci na tercierních glacigenních až glacimarinních konglomerátech. Odebral jsem množství vzorků na mikro a nano, takže bude mít Lilka a Míra co dělat. Taky jsem posbíral hromadu poměrně velkých úlomků pekténů, jejich druhové určení mám domluvené s Argentinci a taky bude hodně stratifikovaného škeblového materiálu na stronciové datovaní - Honzo těš se. Je to fakt zajimavé, jsou tady dvě rozdílně diskordantně uložené souvrství. Každé je z hlediska prostředí lehce odlišné. V jednom se zda, ze tam je zachycen cely cyklus od distálního glacimarinního prostředí přes čistě terestrické glacigenní prostředí až zpět do glacimarinní sedimentace - tedy sekvence postupu a ústupu ledovce. Ve druhém souvrství jsou jenom glacimarinní sedimenty, které jsou naprosto plné pekténů, zdá se že je to celé distální glacimarinní prostředí, čemuž nasvědčuje i typ sedimentace. Takže dost už geologie. Něco z prirody: Včera jsme tady před polednem viděli asi 4 velryby, bohužel vždycky vypluly jenom na krátkou chvilku a byly dost daleko od břehu, protože mělčina před pláží je tu dost široká. Dneska jsem šel do pole s Hynkem Adamkem a se Zdeňkem Mačkou a cestou po pláži směrem na Cape Lachman jsem narazili na lachtana, vlastně to byl vůbec první lachtan, kterého jsme na James Rossovi viděli. Hynek ho jako typický novinář a fotograf National Geographicu musel fotil asi z půlmetrové vzdálenosti, což se mu zjevně moc nelíbilo a tak nám to dával docela hlasitě najevo a hezky při tom cenil zuby. Před tydnem tady přistála mladá paní rypoušice sloní, která se chvíli válela na pláži hned poblíž našeho tábora. Rybáci před ledovým tunelem už mají nasazena vejce v hnízdech, takže se můžou úplně zbláznit, když tam pracuju na profilech a okolní chaluhy (ptáci) už mají mláďata a naučily se létat k nám pro zbytky, tak snad letošní mláďata přes zimu přežijí. Všechny Vás moc zdravím, opatrujte se a pozdravujte všechny kolem! Občas nám něco napište na antarktida@cgu.cz Dan Ostrov James Ross, 27. ledna 2005 Ahoj všichni, zdravím Vás podruhé z ostrova James Ross. O sněhové vánici už asi něco víte z těch pár fotek, co Bedřich poslal. Takže to už je pasé a jak psala Helenka Horačková, tak Vás tím stejně neohromíme, protože tam u Vás je to prý podobné... Po tomto lehkém větříku, která nám zase zlomil tyčku u skvělého stanu Pinguin, se udělalo trochu lépe, hlavně přestalo foukat, takže je to všechno snesitelnější, i když je totálně zataženo a občas sněží. Dnes je pláž plná ker, protože nefouká a hromadí se nám to tady, což je letos vůbec poprvé, takže někteří vyběhli s foťákama mezi modré zázraky a fotili, seč jim síly stačily. Průbežně pracujeme na našich odkryvech, mnoho nových se objevilo po odtátí některých sněžníků. Bedřich dokumentoval vulkanity v okolí Cape Lachmana během odlivu. Zdeněk Macka pobíhá kolem svých tříděných pruhů a měří, až se z něho kouří. Ja jsem včerejší den pracoval na profilech s terciérními sedimenty pod ledovym tunelem a dalo mi hodně práce než jsem pospojoval jednotlivá tělesa na levé a pravé straně údolí, protože osypů tam je mnohem víc než profilů, takže jsem této hadance věnoval asi 8 hodin, ale zdá se, že by to mělo stát za to. Trochu jsem si zahrál s goniometrickými funkcemi a kalkulačkou a pospojoval jsem jednotlivé profily udělené vloni s těmi letošními. Pektenů jsem nasbíral už poměrně hodně, taaže bude co datovat. Zatím jsme na jednom místě, až tady bude loď, tak plánujeme se zodiakem dojet podél pobřeží někam dál, abychom zapracovali i dále od stanice. Manuel Lirio už v pondělí končí a odlétá zpět na Marambio a okolo 5. února by měl pokračovat do Rio Gallegos Herculesem, tím by snad mohli dorazit další ze stavební party. V té době dorazí loď a bude se makat na vykládce a pak stavět. Všechny Vás moc zdravím, opatrujte se a pozdravujte všechny kolem! Když nebudete mít co dělat, tak nam napište na antarktida@cgu.cz. Dan  Ostrov James Ross, 23. ledna 2005 Krátce zdravím všechny z ostrova Jamese Rosse. Po výsadku jsme postavili tábor a začaly práce spojené s výstavbou základny. Výkopy komplikuje přítomný permafrost. Následná sněhová bouře prověřila nás i stany. Ale všichni "přežili". Zdraví Bedřich, Dan a ostatní  Ostrov James Ross, 19. ledna 2005 První skupina devíti polárníků s potřebným materiálem se přesunula helikoptérami ze základny Marambio na ostrově Seymour na ostrov James Ross. Průběh přesunu a první dojmy z Antarktidy popisuje na webových stránkách české verze National Geographic novinář Hynek Adámek. Základna Marambio, ostrov Seymour, 17. ledna 2005 V pondělí odpoledne jsme dorazili na argentinskou antarktickou stanici Marambio na ostrove Seymour. Od ostrova James Ross jsme vzdáleni už jen asi 70 km. V první skupině nas je devět, za vědce: Pavel Prošek, Kamil Láska, Zdeněk Macka, Bedřich Mlčoch, Daniel Nývlt, potom Hynek Adámek jako novinář a tři ze stavební skupiny - vede je Michal Andrle. Na ostrov Jamese Rosse odletime zřejmě pozítří, ale záleží na počasí a vytížení vrtulníku. Takže zítra uděláme ještě nějaké terénní práce tady na Seymouru a odebereme vzorky pro doplnění provenienčních studií křídových sedimentů. Na ostrově Jamese Rosse začneme připravovat kromě terénu i staveniště před příjezdem lodi. Ostatní členové stavební skupiny dorazí v okamžiku jejího připlutí stejnou cestou (Rio Gallegos - Marambio - James Ross), jak jsme letěli my. Další zprávy budou e-mailem z ostrova přes Iridium, ale nevím přesně kdy, protože hlavním faktorem určujícím náš postup se ode dneška stává především počasí. Všechny zdraví Dan Nývlt  Punta Arenas, Chile, 4. ledna 2005 Čekám na jihu Chile na loď Antartic Dream, která by nás a kompletni vybavení stanice měla dopravit na ostrov Jamese Rosse. Nynější termín, kdy by měla by připlout do Punta Arenas byl dnes odložený ze 7. na 12. ledna 2005, a to zdaleka nemusí být termín konečný. Loď je po opravě v doku v Concepcionu a stále ještě není hotova, nebo spiš nemá absolvované nějaké náležité zkoušky. Dost velká komplikace a nejistota. Přepravu stanice na místo určení zajišťuje organizačně česká společnost Seaenergy, stavbu stanice pak Průmyslové stavby PSGI Zlín. Bedřich Mlčoch  Chile Tierra del Fuego a Punta Arenas, 30.-31. prosince 2004 Poslední necelé dva dny v roce jsem strávil v Tierra del Fuego. Taky působivý zažitek. Záběr vpravo je na Magellanův průliv. Měl jsem sice dojednané ubytování v soukromem rybářském klubu u jezera Lago Blanco v rezervaci nothofagusových lesů na jihu ostrova, ale na Silvestra přiletěli do Punta Arenas prof. Pavel Prošek s dr. Kamilem Laškou, a tak jsem se vrátil a v deset večer je vyzvedl na letišti. Naštěstí v Punta Arenas, najednou a nečekaně ztichlém městečku byly otevřeny asi tři hospody, takže jsme si mohli o zdejší půlnoci alespoň krátce připít. Úspěšný Nový rok přeje z Punta Arenas Bedřich Mlčoch  Punta Arenas, Chile, Vánoce 2004 V Buenos Aires a v Punta Arenas jsem absolvoval řadu jednání, souvisejících s našim geologickým programem v Antarktidě, hlavně logistickým zajištěním. Velice komplikovaná situace je především se zajištěním geologického programu na Antarktickem poloostrově. Zástupci přepravní spolecnosti Seaenergy odjeli před Vánocemi do Prahy, takže jsem tu zůstal sám. Nemělo pro mne smysl za daných okolností, abych se vracel. Vánoce jsem strávil v Torres del Paine, které je neskutečně nádherným pohořím. Ledovcová údolí zde prořezávají miocenní intruzi amfibolického granitu v mesozoických sedimentech. Kontrastní barva obou hornin a ranní či večerní slunce vytváří opravdu působivé scenérie. Když jsem před rozbřeskem vycházel na túru pod pověstné věže Torres, ty se najednou rozžaly jako svíce. Litoval jsem, že jsem nepřespal přímo pod nimi. Pro ty, co tam tu noc spali, to muselo být úchvatné divadlo. Po Vánocich jsem se musel rychle vrátit do Punta Arenas. Kromě jiných záležitostí jsem potřeboval projednat nějake záležitosti s naším velvyslancem v Chile, panem Ing. Hladíkem, který travil na jihu Chile dovolenou. V Punta Arenas teď čekáme na zaoceánskou loď, která přiveze do zdejšího přístavu kontejnery s budoucí českou základnou a jejím vybavením. Vše bude přeloženo na loď s „ledovou třídou“, která by měla 7. 1. vyplout už pod dozorem duchovního otce české antarktické základny Prof. Pavla Proška k ostrovu Jamese Rosse. Na této lodi budou i účastníci letošní antarktické geologické expedice - z České geologické služby to bude vedle mne také Dan Nývlt. Průběh výstavby české polární stanice i průběh letošních výzkumných prací na ostrově Jamese Rosse bude pro českou verzi časopisu National Geographic dokumentovat také novinář Hynek Adámek. S pozdravem Bedřich Mlčoch Buenos Aires, 14.–15. prosince 2004 Jednání B. Mlčocha s argentinskými geology o možnostech společného projektu a případné logistické podpory dopravy na Antarktický poloostrov. Praha, pondělí 13. prosince 2004 Odlet člena české antarktické expedice 2005, geologa České geologické služby RNDr. Bedřicha Mlčocha, do Buenos Aires. |
 |